1 Naposledy upravil: Radegast (2017-10-27 21:10:09)

Téma: Krkounův deník

Kapitola 1 - Zrození Krkouna
   

   Rozhodl jsem se znovu ponořit do dobrodružství ve World of Warcraft. Nejsem žádný začátečník, v této hře se pohybuji, s několika malými přestávkami, již od roku 2008. Po celou dobu jsem hrál na oficiálních serverech a mám zakoupené všechny vydané datadisky.
   To, co mě nyní začalo lákat, byl fakt, že jsem vlastně hru nepoznal od úplného začátku. V obvyklém slangu se tato etapa nazývá “Vanilla World of Warcraft”. Nechci zde dělat reklamu serveru, který jsem nakonec zvolil, ale jedná se v tuto chvíli asi o největší či nejnavštěvovanější server, který poskytuje hráčům zdarma přístup do hry. Samozřejmě si každý musí nejprve hru stáhnout, což jsem s vydatnou pomocí zvládl (torrent je pořád pro mě tak trochu cizí slovo). V dalším kroku se musí každý zaregistrovat na stránkách serveru a pak je už vše v podstatě stejné jako na oficiálních serverech.
   Záhy po spuštění hry jsem nechal přehrát úvodní animaci až do konce. Je prostě skvělá.  A to už je neuvěřitelných 13 let stará.  Ale nemohl jsem se příliš zasnít, protože mě čekalo vážné rozhodnutí. Za co budu hrát? Je to Vanilla takže Paladin pouze v Allianci a Shaman pouze u Hordy. Ostatní povolání u některých ras ano, u některých ne. Spíše méně kombinaci. Hru jsem dohrál do levelu 110 s Hunterem a Priestem, do levelu 100 ještě s Druidem, Warlockem, Death Knightem a Monkem. Asi nejvíc mě baví Hunter, tak jsem šel do něj.  A kterou frakci a rasu? No teď bych měl asi vykřiknout: No to je přeci jasné, že za Hordu! Ale zas tak jasné to není. Města Stormwind a Ironforge mně připadají mnohem hezčí a důstojnější, Orgrimmar je vlastně taková díra v zemi, Undecity stoky pod palácem. Ale nakonec jsem pod tíhou okolností (že všichni wow přátelé hrají za  Hordu, že horďácké prostředí znám o něco lépe) založil Taurena Huntera jménem Krkoun.
   Po načtení hry se otevřelo herní prostředí, které je v podstatě shodné s tím dnešním. Zajímalo by mě, zda to je tím, že to tenkrát o mnoho let předběhlo svou dobu a nebo tím, že se hráči odmítli s tímto vzhledem rozloučit i po 6 datadisku.
   A jak se vlastně hraje za Huntera ve Vanille? No - těžko. Puška i Ranged Spelly fungují mezi 8-35 yardy. Těch 35 yardů je celkem OK. Ale těch 8 yardů!! to je sakra daleko. Takže nezbývá než označit a vystřelit zhruba na těch 35 yardů a během doby, co napadený cíl běží ke mně, rychle přidat Serpent Sting a Arcane Shot, které se dostávají postupně na 6. a 8. levelu. Pak už zbývá jen nablízko Raptor Strike, počkat na cooldown, Raptor Strike, počkat na cooldown, atd. a modlit se, že to zabiju dřív, než ono mě. Pokud se mi podaří natáhnout dva cíle, je to skoro vždy smrt. A není cíl jako cíl. V oblasti Bloodhoof Village se vedle sebe toulají například vlci s levelem 5 a taky vlci s levelem 9, což pro nově příchozího na levelu 5 může být značné překvapení.
   No vlastně mám ještě jeden spell, který patří taurenům: War Stomp. Teoreticky ho lze použít, na chvíli znehybnit cíl a rychle popoběhnout těch 8 yardů a střelit mu třeba Serpent Sting. Ale prakticky se to povede málokdy. Povedlo se mi to zatím jednou. Taky proto, že War Stomp má 2 min cooldown.
   Takže sečteno a podtrženo: Každý souboj je kapitolou sám pro sebe. Obtížnost ale plně kompenzuje klidné a příjemné prostředí Mulgore, kde jakoby se zastavil čas. Bude to doufám osvěžující návrat ke kořenům téhle hry.

2

Re: Krkounův deník

Kapitola 2 - Kdo nečte, nic neví

  Tak jsem opět zpět v Bloodhoof Village a zkusím jít tentokrát na humanoidy. Jeden quest mě vede na severní okraj jezera ke zničenému karavanu. Vyčištění cesty proběhlo bez problémů a získání informací také. Problém nastal, když jsem se vrátil do vesnice a chtěl quest odevzdat. Nikdo ho nechtěl - resp. nemohl jsem najít taurena jménem Morin Cloudstalker, který mi quest zadal. No, nakonec jsem kapituloval a otevřel Wowhead. Ona postava je mimo vesnici, na cestě vedoucí ven z Mulgore do Barrens. Kdybych si quest dočetl do konce, dozvěděl bych se, že se nachází na cestě z vesnice směrem na východ.
  Tuto drobnou příhodu popisuju takhle obšírně proto, že ve Vanille zcela chybí jakékoliv ukazatele, kam jít s questem. Pokud je quest splněný, objeví se na minimapě žluté kolečko, komu odevzdat, ale musím být dostatečně blízko, aby se vůbec zobrazilo. Každý quest je tedy nutné opravdu přečíst a odhadnout, kam je potřeba jít a co tam udělat.
  Další quest na redukci skupinky zbojníků byl na jih od Bloodhoof Village. Vypravil jsem se tam a celkem bez problémů zabíjel jednoho po druhém. Když mi zbýval poslední, stalo se opět něco nečekaného. Došly mi náboje. Tak jsem musel rychle zpátky do vesnice a nakoupit dostatek nábojů a pak rychle zase do akce, vyhledat chybějícího ptáčka a pustit se do něj. A zase zrada. Najednou jsem tam nebyl sám. Přiběhla skupinka hráčů, vymlátila celý zbojnický kemp a zase odtáhla pryč. Stačil jsem jen vystřelit, ale cíl už patřil jiným. Tak jsem se otočil a hodnou chvíli jsem zabíjel tréningově vlky v okolí, než se zbojníci znovu objevili. Celkové zdržení i s nákupem nábojů bylo dobře půl hodiny.
  Třetí quest na humanoidy mě zavedl na západní okraj Mulgore, k vykopávkám Bael Dun. Z tamních archeologů se získá krumpáč, který se má přinést a odevzdat. OK. První padali celkem dobře, ale pak přišla zrada. Byli mezi nimi šéfové, kteří se uměli léčit. Ale to neznamená, že se jako jednou vyléčí a pak padnou. Bojoval jsem s ním, celkem dlouho. Pokaždé, když dosáhl cca 20% života, vyléčil se. Když to udělal podruhé, dal jsem si léčivou lahvičku, když to udělal potřetí, musel jsem se spasit útěkem. Nakonec jsem od těch normálních získal potřebných 5 krumpáčů a vrátil se do vesnice. Ale on ty krumpáče nechtěl. Špatně jsem si to přečetl. Ty krumpáče se měly spálit v peci (forge) a to, co z nich zbude mu přinést. Tak jsem šel hledat pec. Ve vesnici není. Nejbližší pec je buď Thunder Bluffu nebo tam u těch archeologů. Tedy to jsem zjistil až poté, co jsem ten text questu dočetl až do konce. A co třeba do hlavního města rychle doletět a zase zpět. Ne,ne. Jediný líták je v Thunder Bluffu na celé Mulgore. Takže nezbývá než se tam vypravit pěšky, nebo se vrátit k archeologům a bojovat s těmi “nesmrtelnými” a nebo jít spát.
  Rozhodl jsem se pro třetí možnost, protože už bylo hodně hodin. Mrzí mě, že jsem skončil půl levelu před ultimátním 10. levelem, na kterém dostanu možnost získat konečně peta, takže už to bude mnohem lepší.

3

Re: Krkounův deník

Kapitola 3 - Vlkojed

   Konečně level 10. Spěchám k trenérovi, aby mě naučil jak chytit peta. Ale poslal mě jen do Thunder Bluffu k šéfovi Taurenů Cairne Bloodhoofovi. Odtud zase zpátky do Bloodhoof Village. Konečně jsem dostal tamovací spell a měl jsem chytit vlka. Pak zpět pro nový quest na chyceni lva. A do třetice quest na chyceni supa. A tady jsem se zasekl. Ten sup totiž umí  tamovaci spell přerušit. Chce to fakt trpělivost. Tamovaci spell má jen tři pokusy. Pak se musí quest zrušit, doběhnout k trenérovi a zadat znovu. Tedy ještě mezitím doběhnout ze hřbitova, protože předchozí pokus vždy skončil moji smrti. Napočtvrté se mi to konečně povedlo. Vybral jsem si nějakého mladíka s levelem 7, jednou to přerušil, ale podruhé už se mu to nepovedlo a tamování doběhlo až do konce. Vítězoslavně jsem se vrátil k trenérovi. Ten mi konečně dal normální tamovací spell a poslal mě zase do Thunder Bluffu.
  Zkoušel jsem cestou něco chytit, ale nefungovalo to. Až v hlavním městě u trenéra jsem konečně dostal všechny potřebné spelly Radostně jsem vyběhl a chytil prvního vlka, co se potuloval hned vedle výtahu. Mám konečně PETA! Sice level 7, ale funguje. No, moc vlastně nefunguje. Neudrží na sobě nikoho, Přetáhnu cíl i pouhým autoshotem. Zkoumám co s tím a našel jsem spell Beast Training, kde jsou uvedeny spelly, které můžu naučit peta. Naučil jsem ho tedy Growl. Spolu s Bite se oba spelly zobrazují na petově liště a dají se zapnout a vypnout. Tak takhle to tedy funguje. Žádné Tenacity, Ferocity, Cunning, žádné talentové stromy.
  Nahoře, vedle ikonky peta, je indikátor štěstí, který se dá ovlivnit krmením. Nakrmil jsem tedy svého vlčka masem, co jsem získal zabíjením jiných vlků. Indikátor štěstí se stal nejprve žlutý a potom konečně zelený. Za chvíli byl zase žlutý. Ten je tedy pěkně nenasytný. A že mu tak chutná to vlčí maso? Dal jsem mu jméno Vlkojed. Ještě mi chybí udělat poslední quest do dolů Venture Co. na východní straně Mulgore a vyčistit poslední studnu na sever od Thunder Bluffu. Jo a pak ještě získat pírka Harpyjí a můžu jít do Barrens. Teď už se nebojím ničeho.
  Před vchodem do dolů mě jeden Druid pozval do party. Šlo to docela rychle, Horníci padali jako mouchy a nakonec jsme pozazili i toho šéfa. Trochu mě jen trápilo, že pet byl neustále nešťastný. Krmil jsem ho téměř po každém souboji a stejně byl pořád nešťastný. Snědl mi postupně všechno maso. No nic, půjdu na ty další questy a cestou budu zabíjet vlky a krmit a krmit. Vyčištění studny proběhlo bez problémů. Pet je už téměř pořád nešťastný. Taky proto, že tu není moc vlků, ze kterých by padlo maso a nebo prostě nepadne nic. Zkusím ještě ty Harpyje a pak to budu řešit v hlavním městě. Asi budu muset nějaké maso koupit.
  Harpyje šly dolů jedna za druhou, když náhle se přihodila věc, po které mi poklesla sanice. A na dlouho. Můj Vlkojed najednou zmizel. Poté co jsem do něj narval minimálně dva staky masa a vyexpil ho z levelu 7 na level 11. Nikde v chatu ani zmínka nebo varování, že se to stane. Zřejmě jeho loajalita klesla pod 50 % a když jsem ho poslal na další Hapyji, tak prostě zdrhnul. Ach jo. Tak to budu muset více nastudovat. Ale docela mě to zaskočilo. A to jsem v oblasti, kde je hodně zvířat, ze kterých padá maso. To budu muset přehodnotit rozpočet a vyčlenit více peněz na nákup jídla a více místa v batozích. Tohle mu nedaruju, Vlkojedovi jednomu! Takhle opustit mě, Krkouna. Asi mě opustil právě kvůli tomu mému jménu.
  Takže od teď toho vlka demonstrativně pokaždé zabiju, když půjdu okolo. Vím přesně který to je. Přeci ten hned vedle výtahu do Thunder Bluffu!

4 Naposledy upravil: Radegast (2017-10-18 14:58:06)

Re: Krkounův deník

Kapitola 4 - Petův alternativní vesmír

   Dříve než se znovu přihlásím do hry, prohledávám internet a zjišťuji, jak to s těmi pety je. Vztah mezi petem a jeho pánem je daný levelem loajality. Těch je celkem 6. Čím vyšší úroveň, tím se snižuje množství jídla, které pet požaduje. Přechod na vyšší úroveň loajality je podmíněn určitým časem stráveným společně a určitým množstvím zkušeností, které musí pet ziskat. A také především pravidelným krmením. Nakrmení peta vyvolá na petovi buff, který zvyšuje jeho štěstí. Petovo štěstí vytrvale klesá. Pokles štěstí je závislý na levelu loajality. Na úrovni 1 klesá velmi rychle, na nejvyšší úrovni 6 skoro neklesá, takže je potřeba nakrmit pouze vyjímečně. Také záleží na levelu nebo Ranku jídla, kterým je pet krmen. Je to obdobné jako když se hráč potřebuje najíst, aby si doplnil životy. Může jíst nějaké levné jídlo pro nižší levely, ale moc životů mu nedoplní.
   Další zajímavou a dávno zapomenutou oblastí jsou petovy skilly. Pet může mít buď vlastní skilly, které mu zůstaly poté, co byl chycen. Dále se může naučit nové skilly, které jsou uvedeny v seznamu pod spellem Pet Training. Musí ale mít k dispozici potřebný počet trénovacích bodů, které se dostávají automaticky po dosažení vyššího levelu. Do sezmanu v Pet Training se mohou skilly dostat zakoupením od trenéra nebo a především od předchozích petů. Například po Vlkojedovi mi zůstal v seznamu Skillů také Bite. Takže až si chytím nového peta, můžu ho naučit Bite, aniž ho předtím uměl. Tedy není to až tak ultimátní, protože se jedná o Bite Rank 1. Až trochu postoupím, budu si muset chytit dalšího peta, který umí Bite Rank 2, naučit se to od něj, vypustit ho a vrátit se k hlavnímu petovi a naučit ho to. Na výměnu petů slouží Pet Stable Master, kde se takto mohou uskladnit až dva peti. Toto je tedy pravý význam názvu tohoto povolání. Lovec - Hunter je mistr v chytání zvířat.   
   Uf, tak teorie již bylo dost a rozhodl jsem se, že můj další pet bude divoké prase. Především proto, že je to všežravec a také proto, že má Skill Charge. V Mulgore se tito nachází pouze v úvodní lokaci v oblasti Brameleblade Ravine. Cestou jsem se ještě v Bloodhoof Village naučil cooking a fishing a nalovil pro jistotu čtyři staky ryb. Pak jsem se vrátil do úvodní lokace, chytil prase s levelem 5, splnil poslední questy a vydal se konečně do The Barrens. Prošel jsem přes Camp Taurajo až do Crossroads, kde jsem nabral spoustu questů a vydal se za dobrodružstvím do nekonečných plání.
   Crossroads není jen pouhou křižovatkou cest z Ashenvale do Thousand Needles nazývanou Gold Road, a z Ratchetu, do Stonetalon Mountains, nazývanou East-West Road, ale také křižovatkou, kde se potkávají všichni horďáci včetně Nemrtvých. Z těchto důvodů je v Crossroads opravdu přelidněno. U každé NPC postavy stojí hlouček lidí. Každou chvíli někdo odlétá nebo přilétá. Když odcházím za questy, pokaždé jde někdo vedle mě, za mnou a přede mnou. Je to fakt složité. Obyčejně vidím zvíře živé jenom v dálce. Než doběhnu, už ho někdo zabíjí. Prakticky není možné dělat žádný quest klasicky. Třeba v oblasti Razormane Tribe to vypadá tak, že v místě každého jejich kempu stojí cca 10 hráčů neustále nějací noví hráči přibíhají a jiní odbíhají. Jakmile se objeví nějaký zabití-hodný cíl, bez milosti je popraven. Kdo zasáhl jako první, tomu se zabití započte do questu. Zpravidla se tam vždy najde nějaký organizátor, který přibírá nově příchozí do party. Snažím se nikde moc dlouho nezdržovat, když je tam přelidněno, tak zkusím plnit jiný quest opodál a pak se tam vrátit. Nakonec se mi podaří první sérii questů v Barrens splnit a vrátit se do Crossroads.
   Petovi jsem dal jméno Rypák. Ale z krátkým A, protože dlouhé A ještě tato verze hry nezvládá. Dal jsem si pozor na krmení a nyní už má level loajality 3, má level 10 a můj level je 14.

5

Re: Krkounův deník

Kapitola 5 - Skilly, Ranky, Levely, kdo hledá, najde

  Je čas na malé zastavení a ohlédnutí zpět.  Ještě jsem nezmínil, že jsem si hned na začátku zvolil jako svou profesi Skining a Leatherworking. Na rozdíl od svých dosavadních zkušenosti musím konstatovat, že profese jsou zde opravdu potřeba. Každý recept, který jsem se od trenéra naučil, jsem použil. Každou vyrobenou věc jsem aspoň chvíli nosil. Tedy kromě pár rukavic (cca 20 ks), které jsem vyrobil abych se postupně  dostal na vyšší úroveň a získal recept na nový výrobek. Zpravidla jsou nové recepty přístupné každých 5 úrovní Leatherworkingu. Nyní mám úroveň 86. Ovšem to není jediná úroveň, kterou musím cvičit.  Každý druh zbraně má svou úroveň. Na začátku jsem dostal možnost trénovat sekeru nablízko a pušku na dálku. Kdesi mi padla celkem hezká “stavka” , ale nemohl jsem si ji nasadit. Musel jsem nejprve za trenérem aby mě “stavky” naučil a pak postupně trénovat od úrovně 1. Tohle je celkem v pohodě. Nablízko to není zas tak důležité. Ale časem mi určitě padne nějaký dobrý luk a já budu muset za trenérem do Orgrimmaru, abych si ho mohl vůbec nasadit a pak zdlouhavě trénovat, abych dosáhl alespoň stejných výsledků jako s puškou. A trenér na kuše je až v Undercity.
  Objevil jsem také nějaké drobné odlišnosti oproti stávající verzi. Například při plavání. Jeden quest mě zavedl do Stagnant Oasis.. Měl jsem za úkol v jezírku zasadit semínko, do kamenů na dně. Úkol to byl celkem lehký, nebýt otravných bojových želv. Vrhly  se na mě tři naráz a byl jsem mrtvý. Což byla celkem běžná věc. Zajímavá byla ale příčina smrti. Utopení. Samozřejmě jsem si všiml, že už mi dochází dech. Ale nefungovalo obvyklé zmáčknutí mezerníku, abych se vynořil a nadechl. Nakonec jsem přišel na to, že je potřeba zmáčknout mezerník opakovaně a postava vždy udělá něco jako výskok a tím se posune směrem k hladině.
  Poslední ovládací odlišnost, které jsem si všiml,  je absence “Autoloot”. Dá se na to zvyknout, ale platí to samozřejmě i pro skining a fishing. Když chytnu rybu, tak mám jen chviličku na otevření “lootovacího” okna a pravým tlačítkem přemístění do báglů. Pak splávek zmizí, takže když “nevylootuju” tak mám smůlu. Sice jsem chytil, ale nemám nic.  
  Ale vraťme se zpět k levelování v Barrens. Už mám level 16 a je čas na to, aby se můj pet Rypak naučil nový rank spellu Bite a případně další nové spelly. Vymyslel jsem to takto: Rypaka uložím do stáje v Crossroads. Pak půjdu na okraj Durotaru, kde chytim Venomtail Scorpid na levelu 10. Od toho se naučím spelly Claw Rank 2 a Scorpid Poison Rank 1. S tím půjdu do Stonetalon Mountains. Cestou mě bude aspoň trochu chránit a pak ho vypustím, abych mohl chytit pavouka Deepmoss Creeper na levelu 16, který má spell Bite Rank 3, který hlavně potřebuju. Budu tedy mít super peta se čtyřmi speciálními spelly. .
  Dopadlo to všechno celkem podle plánu až na tři omyly. Spelly se od nového peta dostanou seznamu pod Pet Training až je několikrát použije. Musí se s ním tedy něco zabít. Nejde ho jen chytit, kousek s ním ujít a pak ho vypustit. Druhý omyl spočíval opět v jídle. Moje zásoba masa byla už relativně malého levelu oproti levelu pavouka. Nemohl jsem ho dostat ze stavu nešťastný a bál jsem se, že mi zas uteče dřív, než se stačím od něj naučit Bite Rank 3. Tak jsem musel rychle zpět do Thunder Bluffu, protoze v Crossroads neni žádný prodejce masa. No a do třetice, když jsem se vrátil do Crossroads, vzal si ze stáje Rypaka a chtěl ho naučit Claw a Scorpid poison, tak mi to napsalo, že můj typ peta se nemůže tyto spelly naučit. A navíc když jsem zkusil Rypáka naučit Bite Rank 3, tak to pro změnu taky nešlo, protože na to musí být level 16 a on je zatím level 15. Ale za chvíli to bohudík půjde.
  Musím tedy konstatovat, že můj původní odhad, že budu mít super peta se všemi spelly poněkud nevyšel. Existují zřejmě jakési další nepsané vazby, že nějaký typ peta, nějaký spell mít může a jiný ne. Podle mého názoru je právě toto jeden z důvodů, proč se hráči k té Vanille rádi vracejí. Prostě hrají, zkoumají, mýlí se a váží si každého poznání a kroku vpřed.
  Rozdíl mezi Vanillou a současnou verzi je v této souvislosti asi následující: Současná verze, wowhead a další zdroje umožňují hráči získat obrazně řečeno každou informaci několika kliky myší. Vanilla neřekne hráči nic, maximálně ho párkrát zabije a on postupně přichází na to, že něco je špatně. Klikne cca 1000x a stráví několik hodin studiem internetu a zmateným běháním po světě, ale nakonec ty potřebné znalosti získá také. Ale navíc k tomu má ten opojný pocit z odhalení dobře skrytých tajemství. Tomu se prostě dnešních pár kliků nemůže vyrovnat.

6 Naposledy upravil: Radegast (2017-10-28 23:23:06)

Re: Krkounův deník

Kapitola 6 - Orgrimmar

   Dosáhl jsem levelu 18 a to je čas se vypravit k trenérovi. Rozhodl jsem se, že zaběhnu do Orgrimmaru, abych zjistil, co je tam jiného. Naplánoval jsem si, že to vezmu severní cestou a splním quest Samophlange. Myslel jsem si, že tento quest souvisí s questy na dobytí ropné plošiny Sludge Fen, na severovýchodě Barrens. Tu bych mohl tedy dobýt cestou a pak už jen přebrodit Southfury River a jsem v OG.

   Quest byl celkem pohodový, jen jsem musel chvilku čekat, protože ho zrovna přede mnou někdo popravil. Následující quest byl zpět do Ratchetu. Tam tedy půjdu později.

   Pokračoval jsem směrem na východ k té ropné plošině. Kolem ní byli opět goblini z Venture Co. a měli level 14. To bych mohl dát. Našel jsem opodál nefunkční Shredder, který nabízel quest Ignition. Někde nahoře na plošině je goblin Supervisor Lugwizzle, který má k tomu stroji klíč a vydá ho jen přes svou mrtvolu. Cestu nahoru jsem vyčistil dobře, ale nahoře jich bylo jako much a navíc měl ještě nějakého bojového robota s levelem 19, který mě nakonec dostal. Hlavně proto, že na úzkých rampách je pro Huntera docela složité najít vhodnou polohu ve vzdálenosti vyšší než těch 8 yardů od cíle. Zlaté pláně Barrens!. Tak jsem si je proběhl znovu jako duch.

   Hřbitov je v Barrens jen jeden. Uprostřed, vedle Crossroads. Mám nově nainstalovaný addon Questee, který mi, mimo jiné, ukazuje šipkou, jakým směrem jít k mrtvole a jak je to daleko. Bylo to cca 1800 yardů. Když jsem tam doběhl, operativně jsem se rozhodl, že už nahoru nepůjdu a budu pokračovat na východ do OG. Bohužel jsem nedával příliš pozor a podcenil sílu goblinů level 14, kterých se na mě vrhlo několik, sotva jsem se oživil. Taky jsem zapomněl nasadit Aspect of the Hawk, takže s počáteční půlkou života a minimálním DPS jsem byl za chvilku mrtvý zase. A zase černobílá prohlídka Barrens. Oživil jsem se a rychle mazal z této lokality pryč. Ale co čert nechtěl. Najednou se mi do cesty postavil elitní raptor Takk the Leaper na levelu 19. Pet vydržel asi dvě kousnutí a mě na útěku dostal taky docela rychle. Tak jsem si těch 1800 yardů zaběhl ještě potřetí. Raději budu příště chodit po cestách.

   Nakonec jsem dorazil do Orgrimmaru. Čekal jsem, že tam bude hodně lidí, ale takový dav jsem viděl na “ofi” serveru pouze na Silvestra. Tlačenice začala už v bráně, protože původní OG má stanoviště vzducholodí mimo město. Jeden proud hráčů šel dovnitř, protože zrovna přiletěla vzducholoď a druhý proud hráčů šel ven. Na hlavním prostranství ve Valley of Strength snad nebylo místečka, kde by nikdo nebyl. Prošel jsem až do Valley of Honor, kde jsou Hunter trenéři a je také zbraňový trenér na luky. Cestou zpět jsem se ještě stavěl v bance a protlačil se davem u aukce. Zkusil jsem prodat hromadu Linen Cloth, které se dají u obchodníka prodat za 2,60 stak. Tedy ve stříbrných. Aukce byla přeplněná, takže nejlevnější ceny byly asi za 12 stříbrných, tak jsem dal za 11. Ale pak jsem zjistil, že jsem tu hodnotu 11 napsal blbě do goldů. Takže moje Linen Clothy byly suveréně nejdražší. Samozřejmě, že se druhý den vrátily do pošty. To by musel být opravdu blázen, kdo by si je koupil. Tak jsem si řekl, že dnes už trapasů bylo dost, vylezl jsem na věž s lítákem a vyrazil do Ratchetu, odevzdat quest Samophlange. Myslel jsem, že poletím přímo, ale ne. Nejdřív letěl do Crossroads a potom do Ratchetu. I letecké trasy přes Barrens vedou vždy nejprve do Crossroads a pak dále.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Crossroads1M.jpg

   Jo a musím se pochlubit, že můj pet, oranžové divoké prase Rypák, dosáhl maximálního Levelu Loajality 6 - Best Friend.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Crossroads2M.jpg

7 Naposledy upravil: Radegast (2017-10-28 23:33:07)

Re: Krkounův deník

Kapitola 7 - Lovec se stává kořistí

  Dosáhl jsem levelu 20. Nahráno mám  zhruba 35 h. Další věc, kterou budu muset akceptovat, je fakt, že tento server je PvP. Což prakticky znamená, že při plnění questů, mě budou zabíjet nejen naprogramované postavy, ale také okolní kamarádi. Jako hunter nemám příliš šanci takový útok přežít. Ale s tím jsem do toho šel.

  Můj první výlet na bojové (Contested) území jsem uskutečnil prostřednictvím questu The Warsong Reports. Oficiálně je Ashenvale země pro levely 18-30, ale reálně je to únosné pro hráče od levelu 24.Tento zajímavý quest se dělá už na levelu 20 především proto, aby si každý Horďák označil oba zdejší lítáky. Jako rychlá spojka musí v lese vyhledat tři zvědy a odevzdat jim instrukce. Ashenvale Forest je kompletně odlišné prostředí od plání v Barrens nebo Mulgore. V podání Vanilly se jedná o nekonečný hluboký les, kde kromě zvířat, staletých stromů, jezírek, stezek, a skal, je ukryto mnoho starobylých tajemství. Nejsou tu ještě žádné válečné stroje, žádná lávová pole, žádné odlesňování (tedy kromě východního Warsong Lumber Campu). Pouze nekonečná zelená houština.

  Prvního zvěda jsem našel jednoduše poblíž Splintertree Post, kde jsem si označil prvního lítáka.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Ashevalle1M.jpg
  Druhý zvěd se má pohybovat někde na cestě do Azshary, na východ od pevnosti. Pokračoval jsem tedy po cestě na východ. Poblíž mostu přes řeku Nightsong River mě zmerčil Ghostpaw Alpha, vlk na levelu 27, který se motal těsně u cesty. Naštěstí byl hřbitov blízko. Potom mě přepadla dvojice gnomů, Chtěl jsem je rozšlápnout, ale nejdřív jsem se potřeboval po taurensku podrbat na zádech a najednou jsem byl zase na hřbitově. Do třetice mě překvapil modrý Voidwalker. Jeho majitel se schovával za stromem a já myslel, že to je nějaký otravný warlock, ale byl to Satyr, protože to bylo u vchodu do jejich centra Satyrnaar. Na toho jsem měl, ale zazmatkoval jsem a tak jsem doběhl ze hřbitova potřetí. Konečně jsem našel druhého zvěda a mazal zpátky. Satyrovi jsem se vyhnul, ale vlka jsem neoklamal. Poslal jsem na něj peta a utíkal dál, dokud pet nezmizel. Pak jsem peta přivolal píšťalkou a kupodivu to byla dobrá taktika. Pet byl jen trochu zraněný a vlk za mnou neběžel.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Ashevalle2M.jpg
  Poslední zvěd se nachází až na Zoram Strand na západní straně Kalimdoru. Kupodivu se ta dlouhá cesta obešla bez vážnějších incidentů. Allianční vesnici Astranaar jsem obešel z jihu. Musel jsem cestou necestou pobít několik medvědů a pavouků, ale nakonec se les otevřel a byl jsem opět u moře, které se nazývá The Veiled Sea. Zamířil jsem k Zoram'gar Outpost, doručil poslední instrukce a označil druhého lítáka. Hlavní cíl questu jsem tedy splnil a mohl se vrátit do Crossroads.

  Další výlet na bojové území jsem uskutečnil ve Stonetalon Mountain. Musím si zvykat. Od teď už bude každá další země bojové území. Zde jsem navštívil Goblina Ziz Fizzikse, který mi sdělil, že celou lokalitu Windshear Crac ovládla neblaze proslulá Venture Co. a kácí zde stromy pomocí stroje Super Reaper 6000. Plány tohoto stroje je potřeba ukrást a donést. S tímto questem jsem se tu kdysi trápil nekonečně dlouho. Tentokrát mě požadovaný Blueprint padl ze druhého dělníka. Neuvěřitelné. Nadšeně jsem vyběhl zpět k Ziz Fizziksovi, ale nedoběhl. Musel jsem odstranit z cesty nějaké zvíře a při skinování mě zbaběle a zezadu skolil human Warrior s levelem 22. Nestačil jsem mu ani zamávat. Tak takové to tedy bude.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Shedder2M.jpg

8 Naposledy upravil: Radegast (2017-10-31 22:07:14)

Re: Krkounův deník

Kapitola 8 - Poprvé za oceán

  Chtěl bych nejprve opravit jeden omyl. V kapitole  5 jsem napsal, že se v Undercity nachází trenér na kuše a není to pravda. Ten se tu objevil zřejmě až v datadisku TBC. V další části své cesty jsem se totiž vydal za moře. Přeletěl jsem narvanou vzducholodí na Eastern Kingdoms do Undercity a zde jsem zjistil, že ve městě není trenér na kuše ani žádný hunter trenér. Alespoň jsem tedy vyhledal trenéra na cooking, zda nemá nějaké nové recepty. Myslel jsem také, že mě naučí další rank, Expert. Nenabízel však nic nového. Studiem na internetu jsem zjistil, že tento rank se lze naučit pouze z knížky, kterou prodává jediný troll Wulan až v Desolaci. Tak to mi ještě chvíli potrvá, než se tam dostanu. Je zajímavé, že pro Allianci je obdobný prodejce už ve Stonetalon Mountains, takže je přístupný na nižším levelu.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/SepulcherM.jpg
  Po návštěvě Undercity jsem se vydal na jih do Sepulcheru a pak na západ do Hillsbrad Foothills. Celou cestu až do Tarren Millu jsem si říkal, jak byla tato část země krásná, poetická a přívětivá, než jí “znečistili” tzv. “Forsaken Architecture”. V novém podání je vesnice Hillsbrad jako ohrazený vězeňský lágr a Allianční Southshore je zničené tím zeleným hnusem. Všude se objevily jakési divné přerostlé stavby, které se do architektury wowka vůbec nehodí. Po Cataclysmu jsem zde byl jen jednou a neměl jsem ze zdejších questů vůbec dobrý pocit. Nyní ve Vanille se ovšem pozitivní pocity vrátily a opět jsem pobíjel neustále se množící vesničany a jejich šéfy na políčkách v Hillsbradu. Pro pamětníky připomínám, že se jednalo například o Farmer Ray a Farmer Getz. Co na tom, že jsem strávil moře času jako duch na cestě mezi Tarren Millským hřbitovem a Hillsbradem. Prostě to bylo fajn. Další questový cil v této zemi byl notoricky známý internační tábor Durnholde Keep. Zde jsem se hned po příchodu dostal do party tří spoluhráčů, takže jsem všechno absolvoval v podstatě velmi rychle. Pak partu rozpustili a odešli. Já jsem ještě chvilku prohledával mrtvoly když se najednou vedle mě objevil Night Elf Druid, asi level 60, v kočce (zrušil neviditelnost). Pochválil mě, jak hezky bojuju a jedním máchnutím mě zabil. Bral jsem to jako legraci, tak jsem doběhl ze hřbitova, oživil se, ale byl tam zas. Tak jsem mu napsal, že je “real hero” asi vteřinu před mou další smrtí. Znova už jsem tam neběžel a oživil se na hřbitově u Tarren Millu a počkal 10 minul až zmizí ten debuff. To je tedy úžasná zábava zabíjet hráče o mnoho levelů slabší. Nemá z toho vůbec nic, jen ten škodolibý pocit, že může někomu uškodit. Cestou zpět jsem si z lítáka prohlédl původní Dalaran. Je tam, na svém starém místě.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Dalaran3M.jpg   
  V další částí svého putování jsem se vrátil do Ashenvale. Šel jsem do Thistlefur Village, vesnice zkorumpovaných Furbolgů. V jeskyni Thistlefur Hold měli poházené Troll Charms a také věznili Taurena Druda jménem Ruul Snowhof, o kterém se domnívali, že to je medvěd a chtěli ho nechat vyhladovět. Nemohl se proměnit z medvědí formy, protože ta klec byla příliš malá. Tento celkem jednoduchý escort quest jsem nakonec dělal třikrát, protože jsem měl plný quest log a neuvědomil si to. Výhodou tohoto přeplněného serveru je, že se vždycky najde někdo, kdo zrovna chce dělat ten samý quest. Když jsem escort dokončil poprvé i podruhé, došlo mi, že ho nemám splněný, protože ho nemám zadaný. Tak jsem opět běžel zpět na začátek a už tu čekali další zájemci, kteří mě rádi vzali do party.
  
   Nakonec jsem všechno absolvoval úspěšně až na elementála Tideress, z Mystral Lake, ze kterého se dá získat Befouled Water Globe, za který bych dostal spoustu zkušeností. Ale v jezeře jsem ho nenašel. Chvíli jsem na něj čekal a čas jsem si zkrátil rybařením.
  
  Fishing byl ve Vanille taky o něčem jiném. Že začátku to bylo v podstatě stejné. Co nahození, to ryba a zvýšení úrovně. Ale jen cca do 80. Pak už úroveň nestoupala a musel jsem se přesunout z počáteční lokace například do Ashenvale. Ale zde mi každá ryba utekla z udice. Musel jsem si koupit a použít ten 10 minutový enchant, který zvýší úroveň fishingu například o 50. I přesto sem tam nějaká ryba unikne. A zvýšení úrovně přijde tak po dvou až třech úspěšných úlovcích. A bude se to dále zhoršovat. To jsou tedy vyhlídky.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Mystral3M.jpg

9 Naposledy upravil: Radegast (2017-11-05 21:20:00)

Re: Krkounův deník

Kapitola 9 - Parta není všelék aneb lovci nebo sběrači

   Vydal jsem se do jižní části Barrens, kde jsou dvě questové lokace. V Blackthorn Ridge, na západní straně cesty, jsem musel získat hlavy tří vůdců, Kuz, Nak a Lok a sebrat nějaké jejich zbraně. Potom jsem na východní straně od cesty vnikl nejprve do povrchového dolu Bael Modan, kde jsem měl od jejich šéfa, trpaslíka Prospectora Khazgorma, získat jeho deník a v následném questu zničit jejich helikoptéru. Hned vedle na kopci je pak pevnost Bael'dun Keep, kterou hlídá opravdu velké množství trpaslíků.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/BaeldunM.jpg
   Zde bych chtěl poukázat na jednu vlastnost Vanilly, která byla někdy v dalších verzích změněna. Jedná se o tzv. party loot. Jsou zde čtyři typy věcí, které lze z padlých nepřátel získat. První jsou unikátní zpravidla questové věci, které padají pouze z jediné postavy. Tuto věc si může vzít z mrtvoly každý člen party. Druhá věc jsou cennosti (zbraně, brnění, drahé kameny apod.). U těchto se otevře další okno, kde se každý člen party rozhodne, jestli tu věc chce pomocí voleb need, greed nebo pass.  Třetí věc jsou peníze. Ty jsou dostupné členům party střídavě, podle toho, zda se na jejich ikonce objeví symbol váčku. Ten se přemístí na dalšího člena party vždy po zabití dalšího nepřítele. Čtvrtým typem věcí jsou všechny ostatní věci, včetně questových věcí. Ty se v každé mrtvole objeví jako kdyby byla zabita sólo hráčem. A zde je ten problém, protože si je vezme ten, kdo bude u mrtvoly dřív.

   Například když jsem byl v partě a zabili jsme šéfa Kuza, tak jeho hlava byla k dispozici každému v partě. Ale naopak v té trpasličí pevnosti se mělo získat 6 Nitroglycerin, 6 Wood Pulp a 6 Sodium Nitrate, které padají z každého trpaslíka. Ale jsou v mrtvole jen jednou, takže si je vezme ten, který bude u mrtvoly první. Jako hunter jsem vždy vzadu, takže na mě nezbyde nikdy nic. Když jsem pořád nic neměl, zkusil jsem jít dovnitř. Ale to byla sebevražda. Nešlo to vymlátit ani ve třech. A oživit se uvnitř nemělo smysl. Obvykle k mojí smrti dojde až poté, co umře pet. Po doběhnutí ze hřbitova potřebuju tedy nějaký čas na přivolání mrtvoly peta píšťalkou a následné oživení peta. Pokud mě někdo zmerčí před oživením peta, nemám šanci to přežít a za chvilku běžím ze hřbitova znovu. Nakonec to vzdám a oživím se na hřbitově a počkám až zmizí to 10 minutové omezení síly, životů atd. Bez party se do takových lokací nedá vlézt - tedy samozřejmě myslím na odpovídajícím levelu. Sám jsem si troufl akorát na trpaslíky, kteří stáli kolem pevnosti. I tak jsem potřebné věci získal rychleji než v partě, kde mi je vždycky někdo sebral, než jsem doběhl k mrtvole.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/ThunderbluffM.jpg
   Z kempu Taurajo jsem si na chvíli odskočil do Thunder Bluffu, spotřebovat hromadu kůží, co jsem vyskinoval, abych si vyrobil nějaké lepší věci pro nový cíl - opět Ashenvale. Také jsem si na aukci dokoupil chybějící stránky pro quest The Lost Pages a pušku Deadly Blunderbuss, pro quest Warsong Supplies. Oba tyto questy jsou pro Ashenvale typické. Chybějící stránky nabízí kdekdo v partě, protože padají celkem často. Ale je jich 12, takže pravděpodobnost, že padne všech 12 ze zabitých zvířat, aniž by některá nepadla vícekrát je mizivá. Na aukci je jich také spousta a ceny se pohybují okolo 30 stříbrných. Pro guest Warsong Supplies je nutné získat čtyři věci. Pušku je nejlepší nakoupit na aukci nebo si nechat vyrobit od nějakého Engineera. Logging Rope se získává u Fulborgů, ten už mi padl v předchozí části z jednoho Furbolga v Thistlefur Village, Warsong Axe Shipment leží poblíž přístaviště v Booty Bay, kam jsem si zajel lodí z Ratchetu. Moc jsem se tam nezdržoval, protože tam bylo spousta "alíků". Nakonec se tam nic nedělo. Ale do Stranglethorn Vale se vůbec netěším.

   Poslední věc pro zmíněný quest je Warsong Oil, který je možné získat u Satyrů. Pro ten jsem se vypravil nyní. Jejich sídlo Night Run je přístupné pouze od severu, odbočením z cesty do Felwoodu. Ze Splintertree Post, a vlastně i ze hřbitova, který je nedaleko, se tam tedy jde dost oklikou. Nicméně už tu cestu znám zpaměti, protože jsem si jí několikrát zopakoval i jako duch.Zaskočila mě velká přesila satyrů a jejich inteligence. Někteří z nich jsou totiž v klidovém stavu neviditelní, takže se vždy objevili znenadání vedle mě, zrovna když jsem měl peta zaměstnaného na jiné skupince. Tato oblast je špatně přístupná, takže se sem party moc nehrnou. Po chvíli čekání v duchovi se tu přeci jen někdo ukázal, tak jsem se mohl oživit a vyvolat peta. Společně jsme to vymlátili a získal jsem konečně ten Warsong Oil.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Ashevalle3M.jpg
   Odevzdal jsem všechny stránky i věci z obou questů a zkušenosti mě vynesly až k dovršení levelu 28 ! To je skvělá zpráva. Zbývá mi dodělat poslední část questů v Hillsbrad Foothills a můžu vyrazit do Thousand Needles.

10 Naposledy upravil: Radegast (2017-11-12 19:39:56)

Re: Krkounův deník

Kapitola 10 - Thousand Needles


   Na tuto část svého putování po Azerothu jsem se obzvlášť těšil. Těžko se asi najde oblast, která se po Cataclysmu změnila víc než Thousand Needles. První dojem z této země je šero. Nevím, jestli to tak bylo vždy nebo to po Vanille zesvětlili, ale některé postavy nebo zvířata skoro nejsou vidět. Sotva jsem dole vystoupil z výtahů, přepadl mě jeden místní Kentaur. Měl u sebe zprávu, která dávala nový quest. Byl to ten legendární Galak Messenger, na kterého jiní čekají hodiny. To je neklamný důkaz toho, že v této zemi to bude konečně klidnější. Cestou do Freewind Post jsem nepotkal nikoho a při plnění prvních questů se kolem mě párkrát mihnul nějaký shaman. Jinak liduprázdno (tedy vlastně hráčoprázdno). To je sakra změna oproti přeplněným Barrens nebo Hillsbrad Foothills.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Thousand1M.jpg
   Navštívil jsem i jeskyni, kde mi Dorn Plainstalker zadal první z testů Test of Faith. Úkol spočíval v tom, že musím skočit ze sklály, na kterou mě teleportnul. Nesmím se bát, že umřu. A skutečně. Těsně před tvrdým dopadem mě zase teleportnul k sobě a quest byl splněný. I ostatní questy byly celkem jednoduché. Vlastně jsem ani mockrát neumřel. Dodal jsem si tedy odvahu a vydal se po úzké pěšince nahoru, do vesnice bojovných Taurenů Grimtotemů - Darkcloud Pinnacle. V centru vesnice mě sice dostali, ale po doběhnutí ze hřbitova jsem přišel na to, že se dá vesnice obejít těsně po okraji skalní jehly aniž by mě zpozoroval nějaký domorodec. Nakonec jsem všechny tři informace našel. Tato oblast se po Cataclysmu moc nezměnila. Tedy nemusí se získat tři tajné informace, ale nově se musí zabít čtyři vůdci kmenu. A nově lze všechno v pohodě zvládnout sólo. Ve Vanille jsem první části zvládl také sólo, ale pro ty další jsem už radši na někoho počkal. Na escort Lakoty Windsong jsem čekal docela dlouho, protože jí odvedla dvojce hráčů zrovna, když jsem přišel. Taky mohli počkat.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Lakota2M.jpg
   Pak jsem se vydal hledat hyenu Steelsnap. Bloudil jsem tam asi 20 minut a jednou našel její mrtvolu. Pak jsem jí uviděl a poslal na ní peta, Najednou ke mně zničeho nic přiskočil zezadu Human Paladin a kamarádsky mě několikrát poplácal sekerou po zádech. Moc jsem se nebránil, protože jsem se plně soustředil na hyenu. Dost naštvaně jsem se tedy proběhl ze hřbitova. Naštěstí hyena byla kousek dál živá, a tak jsem se do ní hned pustil. V tu chvíli se tam objevil zase nějaký Gnome na tom mechanickém pštrosovi. Ale nechal mě být. Hyena padla a běžel jsem vrátit questy do Freewind Post a konečně jsem získal vytoužený level 30. Mám nahráno už 67 hodin. Samozřejmě by se to dalo stihnout dříve. Kdybych nedělal profese, nevracel se, neumíral, atd.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Thousand2M.jpg
   Vypravil jsem se složit další zkoušku prostřednitvím questu Test of Endurance. Jedná se o zabití šéfky Harpyí v jedné jeskyni. Šéfka tam však není normálně viditelná. Musí se jim vykrást bedny s jídlem. Potom se objeví tři vlny naštvaných strážkyň a nakonec ta šéfka. Bláhově jsem si myslel, že to dám sám. Opravdu ne. Po doběhnutí ze hřbitova se tu naštěstí objevil nemrtvý mág, se kterým jsme to dali. Tedy on přitom zahynul, ale díky tomu, že je na sebe natáhl mi neumřel pet a mohl jsem to dokončit a počkat až doběhne ze hřbitova, aby si taky vzal její trofej.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Thousand3M.jpg
   Spolu s ostatními zbylými questy jsem dosáhl levelu 32 a mohl se vypravit do další unikátní oblasti v Thousands Needles jménem The Shimmering Flats. Jedná se o rozsáhlou vyschlou poušť, kde Goblini pořádají závody v jakýchsi létajících strojích nápadně podobných těm z Hvězdných válek. Questy zde spočívají především v nekonečném zabíjení místních zvířat. To je celkem v pohodě. Mnohem horší je však to, že sem z Tanarisu přichází hordy "alíků" (dobré slovní spojení) a PvP je tu všudypřítomné. Trochu mě to už otravovalo, protože samozřejmě všichni dobře věděli, že huntera stačí něčím znehybnit, přiblížit se a pak už si neškrtne. Musím tu taktiku trochu nastudovat. Myslel jsem, že budu s úspěchem používat nový spell Feign Death, ale nefunguje to správně. Zkušeně poznali, že smrt jen finguju a nakonec mě vždy dorazili.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/ShimeringM.jpg
   Musím ale spravedlivě uvést, že jsem také potkal slušného "alíka". Při odevzdávání questů jsem zapomněl, že mám peta na "agresiv". Projížděl kolem "alík" na mountovi a pet se na něj vrhnul. Okamžitě jsem ho odvolal, napsal "sorry" a čekal ránu z milosti. Ale nepřišla. Prostě napsal "np" a odjel.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/GatgetzanM.jpg
   Nakonec jsem se ještě vydal na jih do Gatgetzanu, kde jsem si označil lítáka a vrátil se Thunder Bluffu, trochu si odpočinout zpracováváním kůží a učením nových spellů.

11 Naposledy upravil: Radegast (2017-11-17 22:00:46)

Re: Krkounův deník

Kapitola 11 - Mám na rukou krev

   Přemýšlel jsem, jak pojmout tuto kapitolu. Jistě. Mohl bych dále popisovat, jak jsem navštívil Stranglethorn Vale, lovil tygry, pumy a raptory pro Hemeta Nesingwary, a pak se vrátil do Hillsbrad Foothills a pak pokračoval v Arathi Highlands. Ale nakonec jsem se rozhodl popsat něco trochu jiného.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/BootybayM.jpg
   Jak už jsem zmínil dříve, nejsem žádný pvp hráč. Moje pvp taktika spočívá především v tom, že když zahlédnu "alíka" okamžitě prchám někam pryč. Naučil jsem se sice pár spellů, které jsou pro pvp, ale v reálném souboji nemám čas je vůbec použít. Obvyklý scénář tedy vypadá takto: Při plnění nějakého questu najednou zjistím, že mám půlku životů a můj původní cíl se změnil na útočícího "alíka". Jednou po něm vystřelím a pošlu peta. Pak jsem znehybněn a v další chvilce jsou moje životy někde blízko nuly. Dám Feing Death, ale pet do něj stále kouše místo aby zmizel. Zkušenějším to napoví, že mě musí dorazit. Zdá se, že všichni jsou ti zkušenější.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Arathi1M.jpg
   Rozhodnutí, že se do "world pvp" aktivně zapojím, mělo několik důvodů. Jsem opravdu demotivovaný z toho, že jsem to vždy já, kdo běží ze hřbitova. Říkám si, že žádný učený z nebe nespadl a ti, co mě neustále zabíjejí si taky museli projít touto fází. A v budoucnu, ve vyšších lokacích to nebude o nic lepší. Musel jsem si to také zdůvodnit před svým svědomím. Nemůžu myslet na to, že někdo také o pvp nestojí a tím, že ho přepadnu, mu poněkud znepříjemním jeho cestu. Ale fakt je, že pravidla hry toto umožňují a navíc podporují systémem honorů-bodů za každého zabitého nepřítele. Tak pojďme, For the Horde!

   Prvního "alika", Gnome mage, jsem dostal v Hillsbrad Foothills před jeskyní, kde žijí Yettiové. Zrovna jsem v této jeskyni dělal nějaký quest a pustil se do mě. Dostal mě celkem rychle, protože mě přimrazil a zkušeně zůstal v tzv. "dead zone" (5-8 yardů), takže jsem nemohl dělat nic, zatímco on vytahoval jeden spell za druhým. Po doběhnutí ze hřbitova jsem ho zahlédl před jeskyní, jak napadl zase jiného horďáka. Tak jsem se do něj pustil ještě za běhu a za chvilku bylo po něm. Stejným způsobem (ještě za běhu) jsem opodál zaútočil na kolegu huntera od nočních elfů. Ale to jsem se trochu přepočítal. Nevím, co to měl za luk, ale i přes výhodu prvního zásahu mě dostal. A navíc dupal po mé mrtvole a ještě na ní plivl.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Arathi2M.jpg 
   Další "alíci" chodili ve skupinkách, takže jsem za moment dobíhal z Tarenmillského hřbitova. V Arathi Highlands jsrm si ale užil world PvP dosytosti. Při plnění questů ve farmářských osadách Dabyrie's Farmstead a Go'Shek Farm jsme byli jako horda v přesile, takže kromě likvidování farmářů jsme likvidovali i každého "alíka", který si sem troufnul. Questy byli poměrně zdlouhavé, protože questové věci nepadaly z každého farmáře a bylo nás tu poměrně dost.

   Ale nakonec jsem měl všechny questy hotové a vyrazil do Hammerfallu je odevzdat. Na chvíli jsem se zastavil, abych se koukl do mapy, kde jsem, a v mžiku mě poslal na hřbitov nějaký Human Rogue, který mě dostihl, zatímco byl neviditelný. Toto je také jedna základní zkušenost, kterou si již osvojuji. Musím být neustále v pohybu. Jakmile se zastavím poskytnu některým dostatek času na přípravu na překvapivý útok. Zejména od Rogueů a Druidů, kteří se přiblíží v neviditelnosti, je to vždy k.o.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/DurnholdM.jpg
   Nakonec si musím ještě postěžovat. Úžasná herní mechanika Huntera, kdy vypustí peta a ten na sebe přitáhne každého nepřítele, u PvP zcela selhává. Hunter se tak musí učit dva zcela odlišné způsoby boje. O co jednodušší život má v tomto ohledu Warrior nebo Rouge, kterým je vlastně jedno, jestli je nepřítel NPC nebo živý hráč. Celkově můžu konstatovat, že se lepším, souboj od souboje, a už tak často ze hřbitova neběhám. Ale to neznamená, že neběhám vůbec.

12 Naposledy upravil: Radegast (2017-11-23 22:46:14)

Re: Krkounův deník

Kapitola 12 - Jak jsem si nekoupil mounta


   Je zajímavé, že jakmile začnu dělat questy v méně navštěvované zemi, jde to všechno mnohem rychleji. Jako další cíl jsem si stanovil opuštěnou Desolaci. Cestou jsem však musel projít ze Stonetalon Mountains přes Charred Vale. Po Cataclysmu je toto údolí úplně mrtvé, ale dříve zde žily harpyje v obrovských koloniích. Pár jsem jich musel potrestat za to, že mě vyrušily z cesty.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Harpy2M.jpg
   Původní Desolace je v podstatě nehostinná poušť, v jejímž středu se nachází místo, kam chodí staří kodo umřít. Na tento přírodní hřbitov dohlíží obyvatelé Taurenské pevnosti Ghost Walker Post. Dále se zde nachází, kromě Elfské a Trollí vesnice, také dva nesmiřitelné klany kentaurů Magram a Gelkis. Na začátku je reputace s oběma klany neutrální, ale plněním úkolů pro jeden klan začne reputace s nimi stoupat, zatímco reputace u druhého klanu začne klesat.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Harpy3M.jpg
   V Trollí vesnici Shadowpray Village jsem si nejprve označil lítáka a zakoupil důležitou knížku Expert Cookbook, ze které jsem se naučil rank Expert, který umožňuje dosáhnout v cookingu levelu 225. Dále jsem se u zdejšího trenéra naučil Artisan skining, který umožňuje dosáhnout ve skiningu maximálního levelu 300. Celkem jsem za oba trenéry utratil hříšných 5 goldů.

   V Desolaci jsem také absolvoval několik potápěčských questů. Potápění je ve Vanille opravdu výzva. Říkal jsem si, že musím šetřit na mounta a tak jsem si kupoval jen ty nejnutnější věci a spelly. Lahvička na dýchání pod vodou mezi tyto věci nepatřila. Na jeden nádech vydržím asi minutu pod vodou. Pak rychle spamovat mezerník, abych se dostal co nejrychleji k hladině. Pokud mě přepadne nějaké monstrum, přednější je se nejprve nadechnout a pak bojovat. Někteří vodní živočichové, jako například Nagy, můžou prchajícího zastavit hozením sítě. To je zpravidla konec, protože po uvolnění již nestačím vystoupat k hladině a tradičně běžím ze hřbitova.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Desolace1M.jpg
   Nedaleko hřbitova kodů se nachází goblin, který umí pomocí přístroje Kodo Kombobulator udělat ze starých umírajících kodo mladé krotké jedince. Je třeba mu takových přivést 5. Tento quest je společný pro Hordu i pro Allianci, takže to vypadá zajímavě, když hráči z obou frakcí tahají ze hřbitova jedno kodo za druhým. Kupodivu se zde nenašel ani jeden záškodník, který by chtěl nějak potrápit hráče opačné frakce, který v potu tváře táhne ulovené a omlazené kodo. Také to možná bylo tím, že se zde pohybují horďáci s levelem 60, kteří hledají putujícího Rexxara, pro splnění části questové série do Blackrock Spire.

   Při plnění questu pro klan Gelkis mě v Magram Village dostal jeden paladin. Tak jsem mu to po doběhnutí ze hřbitova vrátil. Myslel si, že obelstí kentaury, když kolem nich proplave ve vodě. To byla zásadní chyba, protože než vylezl z vody aby se na mě vrhnul, byl už mrtvý. A navíc se zrovna u jeho mrtvoly objevil znovu ten kentaur se dvěma hyenami, které jsem předtím o fous zabil, a už mi nezbyly síly se bránit paladinově útoku. To nemá šanci přežít, až se oživí, takže je od něj minimálně na čtvrt hodiny pokoj, pokud mu už rodiče nevypnou počítač.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/RexxarM.jpg
   V Desolaci jsem se relativně rychle dostal až za level 39 a to je pravý čas pro dlouhý výlet do kempu Kargath, který se nachází v Badlands. Vydal jsem se tedy z Hammerfallu, přes Wetlands, tunelama do Loch Modan a kolem jezera Loch do Badlands. Celou cestu si mě nikdo nevšiml, kromě poslední části v Badlands. Zde jsem se stal terčem skupinky "alíků", která nemilosrdně lovila každého probíhajícího horďáka. Nejdřív jsem nechápal, proč mě takhle důsledně napadají. Později mi konečně došlo, o co tu jde. Ve skalách podél cesty do kempu Kargath se občas objevují elementálové, ze kterých padá Elemental Earth, velmi potřebná a vzácná ingredience na výrobu různých věcí, která se prodává na aukci za 4 goldy. Když šli konečně "alíci" spát, tak jsem z těch elementálů získal 4 tyto esence a taky jsem se konečně probojoval k levelu 40.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/WetlandsM.jpg
   Sláva, prodal jsem na aukci snad během 10 minut všechny 4 Elemental Earth, což mi vyneslo 16 goldů a moje konto se navýšilo na 58 goldů. To by mohlo na mounta stačit. Vrátil jsem se, se slavnostním pocitem, jako čerstvý level 40, do Bloodhoof Village, že zde utratím většinu peněz. Taurenské kodo stálo 9 goldů, ale trenér chtěl za první rank ježdění na mountech neskutečných 81 goldů. Cože? Kde na to všichni vzali? No nic, mám vylepšený Aspect of the Cheetah, takže neběhám úplně pomalu a budu s tím muset ještě nějakou dobu vydržet, než si dovolím osedlat kodo.

13 Naposledy upravil: Radegast (2017-12-02 21:47:08)

Re: Krkounův deník

Kapitola 13 - Setkání s Draenei


   Život po 40. levelu jsem zahájil velkou poutí z kempu Grom'gol na sever přes Duskwood a Deadwind Pass do Swamp of Sorrows. Čekal jsem, že kemp Stonard bude klíčová horďácká základna, ale v podstatě tu nic není. Není tu například Stable Master, není tu obchodník s náboji a ani tu vlastně není moc questů. Ale nějaké tu jsou.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Swamp1M.jpg
   Opět jsem absolvoval jeden potápěčský quest, v jezeře Pool of Tears, v jehož středu se nachází dungeon Temple of Atal'Hakkar. V seznamu questů je označený jako elitní. Záhy jsem pochopil proč. Jezero totiž hlídají elitní draci s levelem 43. Setkání s nimi končí po pár vteřinách smrtí. Nakonec se mi podařilo kolem jednoho strážce nepozorovaně proklouznout a ponořit se do kalných vod jezera. Nejdřív jsem vůbec nevěděl, co mám vlastně sbírat, protože na dně nebylo vůbec nic. Až po nějaké době a mnoha ponorech, jsem konečně našel jeden Atal'ai Artifact. Pak už to šlo lépe, objevil jsem místa, kde se tyto věci objevují a plaval střídavě od jednoho ke druhému. Konečně jsem měl všechny a mohl se vynořit. Draka na břehu jsem obelstil trikem s Feign Death. Zabil mi sice peta, ale přestal mě pronásledovat.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Swamp3M.jpg
   V severní části země jsem získal zabitím postavy Noboru the Cudgel jeho kyj, a otevřel klasický quest na doručení kyje k šéfovi vesničky, těchto podivných humanoidů. Ano, podivných. Jakoby ani nepocházeli z Azerothu. Bližším studiem jsem zjistil, že jsou to zmutovaní Draenei, kteří se sem dostali po prvním otevření Temného portálu. Takže Draenei byli ve hře už před datadiskem TBC. Kromě zmutovaných Draenei se tu také objevili postupně dva alianční huntreři, kteří si mysleli, že s levelem 38 si můžou troufnout na level 40. Můžou, ale po doběhnutí ze hřbitova jsem jim to spočítal i s úroky. Jednomu po druhém. Dosažením levelu 40 jsem se v talentovém stromu Beast Master dopracoval totiž k vrcholovému talentu Bestial Wrath. Tento spell dokáže jednou za 5 minut peta tak rozčílit, že už nemusím dělat prakticky nic a protivník jde k zemi.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/KargathM.jpg
   Další questy ve Swamp of Sorrows jsou přístupné až od levelu 42, tak jsem si ještě na chvilku odskočil do Badlands. Zkoušel jsem najít ogra jménem Boss Tho'grun, který postupně obchází celou zemi. Dvakrát jsem našel jen jeho mrtvolu, tak jsem to vzdal. Připojil jsem se k jednomu warlockovi a pomáhal jsem mu splnit sbírací questy, které jsem už udělal dříve. V jednu chvíli řekl, že musí zpět do Khargatu a tak jsem běžel s ním. On jel na mountovi. Pak se zeptal, proč taky nemám mounta. Odpověděl jsem, že nemám dost peněz. Pak jsme ještě chvíli lovili různá zvířata, já poctivě stahoval kůže, a nakonec řekl, že musí jít. Jako odměnu, že jsem mu celkem dlouho pomáhal, mi dal 5 goldů. Nemusel mi je dávat, ale asi mu bylo líto, že nemám mounta.

   Cestou zpět do Swamp of Sorrows jsem to vzal oklikou přes Grom'gol, kde jsem si u tamního Stable mastera vyměnil peta. Chtěl jsem svého Rypáčka naučit další rank spellu Bite - Rank 6. Tím disponují pavouci nedaleko Stonardu. Chycení nového pavouka a naučení plánovaného spellu proběhlo bez problémů, jen jsem zase musel do Grom'golu, vyměnit peta a zase zpět do Stonardu na další questy.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Swamp4M.jpg
   Poslední část mého působení ve Swamp of Sorrows probíhala na východní straně bažin, kde je mořská pláž a početná populace murlocků. Musí se jich pro splnění několika questů zabít 10 od každého ze 4 druhů. To by bylo celkem jednoduché, kdyby se jednalo o 4 různé skupinky na 4 různých místech. Ale realita vypadá jinak. První druh jsou pěšáci, kteří jsou úplně všude. A zbývající tři druhy murlocků se poskrovnu objevují uprostřed skupin těch pěšáků. Takže je nutné zabít nejprve okolní pěšáky a pak se pustit do lovu toho jednotlivce co ještě chybí do sbírky. No byl jsem tam pěkně dlouho. V jednu chvíli jsem tam byl snad sám, takže nikdo neredukoval murločí populaci a bylo jich najednou tolik, že dostat se k nějakým speciálním bylo skoro nemožné. Po každém souboji jsem musel chvilku odpočívat, protože se na mě vrhali po dvou až třech a musel jsem použít všechno dostupné, abych přežil.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Swamp5M.jpg
   Nakonec jsem dostal i posledního chybějícího murlocka a vrátil se odevzdat questy. S překvapením jsem zjistil, že jsem tu udělal skoro level, díky štědrým odměnám v podobě zkušeností. Sice to bylo zdlouhavé, ale ne zas tak moc. Také proto, že tu nebyl žádný "alík" a nemusel jsem často běhat ze hřbitova. Více takových míst a level 60 bych měl za pár večerů.

14 Naposledy upravil: Radegast (2017-12-08 12:48:42)

Re: Krkounův deník

Kapitola 14 - Údolí škrtících ostnů

   Omlouvám se za kostrbatý překlad názvu země, kde se pokouším získat další zkušenosti. Stranglethorn Vale. Proslulá země, která je podobně, jako The Barrens, přeplněná hráči. Rozdíl je však v tom, že polovina hráčů vidí tu druhou polovinu jako úhlavního nepřítele. Tento nádherný tropický prales je sice pro postavy s levelem 30-45, což už samo o sobě je obrovské rozpětí, ale navíc se zde pohybují i hráči s levelem 60, kteří čekají na vytvoření skupiny do raidu Zul'Gurub.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/GromgolM.jpg
   Takže je asi jasné, že první, co každý v této zemi pozná, je umístění hřbitova. Zde jsou dokonce hřbitovy dva. Jeden při severním okraji země a druhý na jihu, vedle vchodu do Booty Bay. Ano, v této zemi jde především o world pvp a questy se dělají tak nějak ve volném čase, když není do čeho píchnout, praštit nebo střelit. Vypravit se třeba na pantery s tím, že to rychle udělám, odevzdám a vezmu další quest, je takřka nemyslitelné. V různých levelovacích průvodcích mají jejich autoři nadesignované ideální okruhy, jejichž dodržením se získá maximum zkušeností za strávený čas. PvP realita je zde ale diametrálně odlišná. Daleko nejvíce času totiž spotřebují cesty od hřbitova, k místu úmrtí. Opravdu není rozhodující, jestli je předpokládané místo dalšího questu hned vedle nebo se musí jít přes půl mapy. Čas strávený takovým cestováním je zanedbatelný.

   Další zvláštností je, že nejtěžší nebo nejzdlouhavější questy jsou právě ty obyčejné, sbírací. Úkoly, jako třeba zabít elitního tygra jménem King Bangalash, jsou v podstatě velmi jednoduché, protože v místě, kde se vyskytují, vždy někdo čeká a vezme do party. Samotný boj je pak triviální a rychlý. Sbírací questy jsou zdlouhavé, protože zvířata nebo postavy se objevují zřídka a jsou ihned popraveny. Takže zde hráči bojují spíše mezi sebou. Dalším otravným a zdržujícím aspektem jsou soustavné allianční nájezdy na Grom'gol, případně opakované zabíjení horďáckého lítáka v Booty Bay.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Strangle1M.jpg
   Většina questů je zhruba ze tří skupin. Úkoly pro Hemeta Nesingwary, které vyvrcholí získáním hlavy již zmíněného tygra Bangalashe. Další skupinou jsou questy vedoucí do různých trollích zřícenin, které vrcholí genocidou obyvatelstva v rozvalinách chrámu Zul'Kunda. Třetím okruhem je pak dialog s piráty z frakce Bloodsail Buccaneers a jejich kapitány na lodích kotvících na opuštěné pláži, zezadu Booty Bay. Samotné questy se pak dělají různě na přeskáčku, prostě jak to jde. Pokud je v místě questu víc "alíků" než horďáků, je lepší zkusit jiný quest. Pokud je to naopak, vyplatí se zůstat i po splnění questu a aspoň chvilku pomáhat ostatním bránit místo aby se každý "alík" lekl přesily a zmizel.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Strangle2M.jpg
   Další zajímavostí této země je quest The Green Hills of Stranglethorn. O co jde? Jeden Hemetových pomocníků měl za úkol udělat korekturu v jeho stejnojmenném románu, ale stačil jeden poryv větru a stránky se mu rozletěly po celé zemi. Všechno už posbíral, ale chybí mu ještě 15 různých stránek. Odměnou za splnění je tučná dávka zkušeností, takže se opravdu vyplatí sbírat. Sice stránky zabírají hodně prostoru v báglech a také v bance, ale chybějící stránky se dají levně dokoupit na místní burze, která je jednotná pro obě frakce. Zde pak lze naopak celkem výhodně prodávat nepotřebné stránky.

   U burzy ve Vanille bych se chtěl ještě na chvilku zastavit. Mám na mysli tu hlavní, horďáckou, v hlavních městech. Prodává se tu snad úplně všechno. I věci, které jdou koupit běžně u obchodníků. Jestli to někdo koupí - možná ano. Rozdíl je také v tom, že trvání aukce se může nastavit na 2 nebo 8 nebo 24 hodin. Hodně věcí se tu prodává pouze za aukční cenu (není zadaná žádná odkupní cena). Hráči visí na aukci a zvyšují svoje nabídky až do konce aukce. Občas se stane, že někomu padne z nepřítele například modrá zbraň, kterou může takto chytře prodat za hezkých pár goldů. Chce to mít štěstí, aby se našli alespoň dva, kteří tu věc chtějí za každou cenu.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Strangle3M.jpg
   Já jsem si takto v předstihu nakoupil dvouruční sekeru, která má neskutečných 22 Agility a 38 DPS a pušku Guttbuster s 8 Agility a 26,1 DPS. Obě věci jsem mohl nasadit až po dosažení levelu 45. Jakmile čtyřicetpětka padla, mazal jsem z jatek ve Strangletrornu jak namydlený blesk. Sláva, další milník dosažen. A kupodivu moje konto dokonce o pár měďáků překročilo 90 goldů. Znalci či pozorní čtenáři určitě pochopí, co to znamená. Pro ostatní si nechám vysvětlení do příští kapitoly.

15 Naposledy upravil: Radegast (2017-12-13 22:50:49)

Re: Krkounův deník

Kapitola 15 - Obchodník za všechny prachy

   Tato kapitola se mi nepíše příliš lehce. Musím se totiž k něčemu přiznat. Nejsem takový borec, jakým bych asi měl být. Po návratu do Thunder Bluffu jsem s velkým očekáváním doběhl do banky, abych si konečně vyměnil zbraně. Bohužel sekeru jsem hledal marně. Prostě zmizela. No nezmizela. Měl jsem přeplněné bágly i banku a potřeboval jsem místo. Tak jsem se, v jednom zápalu boje, rozhodl prodat obchodníkovi jednoruční sekeru, co jsem měl v bance pro případ, že bych se chtěl učit jednoruční zbraně. Ale jako úplný začátečník a diletant jsem si spletl ikonky a prodal tu super sekeru s 22 agility. Když jsem to zjistil, bylo už pozdě i na "Buyback". Prostě byla pryč. A bylo mi to hrozně líto.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Litak1M.jpg
   Kupodivu se jedna taková objevila na aukci. Ale pouze za aukční cenu 5 goldů, s časem do konce 2-6 hodin. Dal jsem Bid. Za minutu se mi peníze vrátily do pošty, někdo si to taky hlídal a dal lepší Bid. Tak jsem letěl do aukce to napravit. Tentokrát už byl Bid za 6 goldů. A čas do konce aukce se změnil na 0-2 hodiny. Za chvíli jsem zase běžel pro peníze do pošty. Takhle jsem to ještě párkrát zopakoval. Můj poslední Bid za 11 goldů a nějaké drobné už nechal mého soupeře chladným. Nebo šel spát, protože bylo už hodně po půlnoci. Nejdřív jsem se lekl, že se mi v poště objevil zase vrácený Bid, ale konečně přišla ta sekera. Vyhrál jsem jí. Sice napodruhé, ale mám jí. Pak jsem ještě navštívil hunter trenéra, koupil nové spelly a taky nakoupil pár drobností pro Leatherworking (už mám level 230) a moje konto neutěšeně kleslo na 73 goldů. Tak ani tentokrát to ještě na mounta nebude. Ale to nevadí, s Aspect of the Cheetah, zlepšený talentem Pathfinding, běhám o 36% rychleji, což je sice o 24% pomaleji než na mountovi, ale dá se to.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/KraulM.jpg
   Nyní nastal ten pravý čas, abych získal pro svého peta Rypáka lepší skill Charge Rank 3. Od začátku má totiž Rank 1 a už dlouho může mít vyšší Rank. Tento skill mají a můžou mít pouze divočáci. Proč až nyní? Protože Rankem 3 se honosí pouze divočáci z dungeonu Razorfen Kraul. Jistě, mohl jsem tam jít už na nižším levelu s partou, ale představil jsem si, jak jim vysvětluju, že chci to prase chytit, ať na něj neútočí, ať na mě počkají, že si skočím vyměnit peta, atd. No prostě nakonec jsem si řekl, že bude lepší počkat a jít tam sám.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/AgamarM.jpg
   Jedná se o prase jménem Agam’ar, což určitě bude jeden z potomků velkého Agamaggana. Tento polobůh v podobě obrovského prasete, položil svůj život ve Válce prastarých. Bojoval do posledního dechu i se samotným Mannorothem, který ho nakonec zabil, ale jeho oběť nebyla marná. Zaměstnal Plamennou legii natolik, že poskytl Malfurionovi dostatek času, aby mohl zhatit rituál u Studny věčnosti, který měl na Azeroth přivést Sargerase. Agamaggan padl právě v jižní části Barrens, a jeho tělo obrostlo charakteristickými trnovými liánami. Tak vznikly dungeony Razorfen Kraul a Razorfen Down.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Rypak1M.jpg
   Vyměnil jsem si u Stable Mastera pety, a vzal jsem si pavouka ze Swamp of Sorrows. Lítákem do Camp Taurajo a pak pěšky na jih Barrens. Před vchodem do Razorfen Kraul stálo několik elitních Quilboarů s levelem 27. Dali docela zabrat, ale padali. Bez peta bych to dával jen obtížně. Díky pavoučku! Najednou se sem připletl nějaký paladin s levelem 33 a začal ty elitní prasolidi taky kosit. Opravdu jsem ho nechtěl zabít, když mi vlastně pomáhal. Ale mám ovládání uzpůsobené tak, že pohybem kolečka myši dopředu označím nejbližšího soupeře a pohybem kolečka dozadu mu dám Hunter’s Mark. Vzápětí dám klávesou Arcane Shot a pak přidám Serpent Sting. Toto jsem udělal v domnění, že mám za cíl Quilboara. Ale označil jsem paladina, protože stál trochu blíž. Jednou jsem vystřelil a on padnul. To byl tedy boj. Nevím, jak chtěl s tímhle porazit ty elitky.

   Uvnitř dungeonu jsem se musel probít přes několik skupinek a sejít na dno kaňonu, kde jsem konečně objevil svůj cíl - bojové prase Agam’ar. Rouzloučil jsem se s pavoukem a bez problémů chytil Agam’ara. Vypadá opravdu epicky! S tím bych se nestyděl chodit. Jediná nevýhoda je, že má level 26, takže bych s ním musel lítat několik dnů v nízkolevelových lokacích, abych ho dostal alespoň na úroveň, kde je teď Rypák. To se mi tedy moc nechce. Tak jsem se s ním prošel po Thousand Needles a počkal až mě naučí svůj skill Charge Rank 3 a uložil jsem ho do stáje pro nějaké budoucí použití. Rypáka jsem pak tento skill naučil a vydal se za novým dobrodružstvím.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Litak2M.jpg
   Další země, která se nabízela svým levelovým rozpětím byly opět bažiny, ale v Kalimdoru, jménem Dustwallow March. Po příchodu do ogřího kempu Brackenwall Village jsem si jako obvykle nabral questy (byly tu k dispozici jen dva) a vyrazil. Trochu mě znervózňovalo, že jsem vůbec nikoho nepotkal. Ale co, aspoň budu mít klid. Záhy jsem zjistil proč. V jižní části mapy, kam vedly všechny zadané questy byli samí elitní krokodýli a elitní draci. To vůbec nešlo udělat. Ani jednoho jsem nedal. Ani s těmi super zbraněmi. Trochu zklamaně jsem další pobyt v této zemi uznal za zbytečný. Ty elitky jsou tu zřejmě kvůli tomu, aby sem chodili pouze hráči schopní absolvovat budoucí raid Onyxia's Lair, ale proč tedy ty questy pro levely 45? Ano, přesně kvůli tomu tady nebyla živá duše. Tak jsem se vrátil k ogrům a přeletěl do Tanarisu.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Tanaris2M.jpg
   Ještě před přistáním u Gadgetzanu už mně přišlo kolem lítáka něco divného. Když jsem přistál a rozhlédl se, zjistil jsem, že je tu zem doslova pokrytá kostrami. Nedaleko stojící skupinka "alíků" se bavila zabíjením horďáků, kteří se marně snažili někam odletět. Lítáka také hned zabili, jakmile se oživil. Za chvilku jsem se k ležícím také připojil. Hřbitov je hned vedle města, takže doběhnout byla otázka okamžiku. Oživil jsem se a v tu chvíli jsem ležel znovu. Podruhé jsem oživil u Spirit Healera na hřbitově a rozhodl se tuto kapitolu ukončit. Po téměř 3 hodinách hraní s těmi super zbraněmi, jsem nezískal žádné zkušenosti ani peníze, stojím někde v poušti, se stále ještě čerstvým levelem  45, prakticky neschopen boje a vlastně nevím, co bude dál.