1 Naposledy upravil: Radegast (2017-10-11 22:16:06)

Téma: Krkounův deník

Kapitola 1 - Zrození Krkoukna
   

   Rozhodl jsem se znovu ponořit do dobrodružství ve World of Warcraft. Nejsem žádný začátečník, v této hře se pohybuji, s několika malými přestávkami, již od roku 2008. Po celou dobu jsem hrál na oficiálních serverech a mám zakoupené všechny vydané datadisky.
   To, co mě nyní začalo lákat, byl fakt, že jsem vlastně hru nepoznal od úplného začátku. V obvyklém slangu se tato etapa nazývá “Vanilla World of Warcraft”. Nechci zde dělat reklamu serveru, který jsem nakonec zvolil, ale jedná se v tuto chvíli asi o největší či nejnavštěvovanější server, který poskytuje hráčům zdarma přístup do hry. Samozřejmě si každý musí nejprve hru stáhnout, což jsem s vydatnou pomocí zvládl (torrent je pořád pro mě tak trochu cizí slovo). V dalším kroku se musí každý zaregistrovat na stránkách serveru a pak je už vše v podstatě stejné jako na oficiálních serverech.
   Záhy po spuštění hry jsem nechal přehrát úvodní animaci až do konce. Je prostě skvělá.  A to už je neuvěřitelných 13 let stará.  Ale nemohl jsem se příliš zasnít, protože mě čekalo vážné rozhodnutí. Za co budu hrát? Je to Vanilla takže Paladin pouze v Allianci a Shaman pouze u Hordy. Ostatní povolání u některých ras ano, u některých ne. Spíše méně kombinaci. Hru jsem dohrál do levelu 110 s Hunterem a Priestem, do levelu 100 ještě s Druidem, Warlockem, Death Knightem a Monkem. Asi nejvíc mě baví Hunter, tak jsem šel do něj.  A kterou frakci a rasu? No teď bych měl asi vykřiknout: No to je přeci jasné, že za Hordu! Ale zas tak jasné to není. Města Stormwind a Ironforge mně připadají mnohem hezčí a důstojnější, Orgrimmar je vlastně taková díra v zemi, Undecity stoky pod palácem. Ale nakonec jsem pod tíhou okolností (že všichni wow přátelé hrají za  Hordu, že horďácké prostředí znám o něco lépe) založil Taurena Huntera jménem Krkoun.
   Po načtení hry se otevřelo herní prostředí, které je v podstatě shodné s tím dnešním. Zajímalo by mě, zda to je tím, že to tenkrát o mnoho let předběhlo svou dobu a nebo tím, že se hráči odmítli s tímto vzhledem rozloučit i po 6 datadisku.
   A jak se vlastně hraje za Huntera ve Vanille? No - těžko. Puška i Ranged Spelly fungují mezi 8-35 yardy. Těch 35 yardů je celkem OK. Ale těch 8 yardů!! to je sakra daleko. Takže nezbývá než označit a vystřelit zhruba na těch 35 yardů a během doby, co napadený cíl běží ke mně, rychle přidat Serpent Sting a Arcane Shot, které se dostávají postupně na 6. a 8. levelu. Pak už zbývá jen nablízko Raptor Strike, počkat na cooldown, Raptor Strike, počkat na cooldown, atd. a modlit se, že to zabiju dřív, než ono mě. Pokud se mi podaří natáhnout dva cíle, je to skoro vždy smrt. A není cíl jako cíl. V oblasti Bloodhoof Village se vedle sebe toulají například vlci s levelem 5 a taky vlci s levelem 9, což pro nově příchozího na levelu 5 může být značné překvapení.
   No vlastně mám ještě jeden spell, který patří taurenům: War Stomp. Teoreticky ho lze použít, na chvíli znehybnit cíl a rychle popoběhnout těch 8 yardů a střelit mu třeba Serpent Sting. Ale prakticky se to povede málokdy. Povedlo se mi to zatím jednou. Taky proto, že War Stomp má 2 min cooldown.
   Takže sečteno a podtrženo: Každý souboj je kapitolou sám pro sebe. Obtížnost ale plně kompenzuje klidné a příjemné prostředí Mulgore, kde jakoby se zastavil čas. Bude to doufám osvěžující návrat ke kořenům téhle hry.

2

Re: Krkounův deník

Kapitola 2 - Kdo nečte, nic neví

  Tak jsem opět zpět v Bloodhoof Village a zkusím jít tentokrát na humanoidy. Jeden quest mě vede na severní okraj jezera ke zničenému karavanu. Vyčištění cesty proběhlo bez problémů a získání informací také. Problém nastal, když jsem se vrátil do vesnice a chtěl quest odevzdat. Nikdo ho nechtěl - resp. nemohl jsem najít taurena jménem Morin Cloudstalker, který mi quest zadal. No, nakonec jsem kapituloval a otevřel Wowhead. Ona postava je mimo vesnici, na cestě vedoucí ven z Mulgore do Barrens. Kdybych si quest dočetl do konce, dozvěděl bych se, že se nachází na cestě z vesnice směrem na východ.
  Tuto drobnou příhodu popisuju takhle obšírně proto, že ve Vanille zcela chybí jakékoliv ukazatele, kam jít s questem. Pokud je quest splněný, objeví se na minimapě žluté kolečko, komu odevzdat, ale musím být dostatečně blízko, aby se vůbec zobrazilo. Každý quest je tedy nutné opravdu přečíst a odhadnout, kam je potřeba jít a co tam udělat.
  Další quest na redukci skupinky zbojníků byl na jih od Bloodhoof Village. Vypravil jsem se tam a celkem bez problémů zabíjel jednoho po druhém. Když mi zbýval poslední, stalo se opět něco nečekaného. Došly mi náboje. Tak jsem musel rychle zpátky do vesnice a nakoupit dostatek nábojů a pak rychle zase do akce, vyhledat chybějícího ptáčka a pustit se do něj. A zase zrada. Najednou jsem tam nebyl sám. Přiběhla skupinka hráčů, vymlátila celý zbojnický kemp a zase odtáhla pryč. Stačil jsem jen vystřelit, ale cíl už patřil jiným. Tak jsem se otočil a hodnou chvíli jsem zabíjel tréningově vlky v okolí, než se zbojníci znovu objevili. Celkové zdržení i s nákupem nábojů bylo dobře půl hodiny.
  Třetí quest na humanoidy mě zavedl na západní okraj Mulgore, k vykopávkám Bael Dun. Z tamních archeologů se získá krumpáč, který se má přinést a odevzdat. OK. První padali celkem dobře, ale pak přišla zrada. Byli mezi nimi šéfové, kteří se uměli léčit. Ale to neznamená, že se jako jednou vyléčí a pak padnou. Bojoval jsem s ním, celkem dlouho. Pokaždé, když dosáhl cca 20% života, vyléčil se. Když to udělal podruhé, dal jsem si léčivou lahvičku, když to udělal potřetí, musel jsem se spasit útěkem. Nakonec jsem od těch normálních získal potřebných 5 krumpáčů a vrátil se do vesnice. Ale on ty krumpáče nechtěl. Špatně jsem si to přečetl. Ty krumpáče se měly spálit v peci (forge) a to, co z nich zbude mu přinést. Tak jsem šel hledat pec. Ve vesnici není. Nejbližší pec je buď Thunder Bluffu nebo tam u těch archeologů. Tedy to jsem zjistil až poté, co jsem ten text questu dočetl až do konce. A co třeba do hlavního města rychle doletět a zase zpět. Ne,ne. Jediný líták je v Thunder Bluffu na celé Mulgore. Takže nezbývá než se tam vypravit pěšky, nebo se vrátit k archeologům a bojovat s těmi “nesmrtelnými” a nebo jít spát.
  Rozhodl jsem se pro třetí možnost, protože už bylo hodně hodin. Mrzí mě, že jsem skončil půl levelu před ultimátním 10. levelem, na kterém dostanu možnost získat konečně peta, takže už to bude mnohem lepší.

3

Re: Krkounův deník

Kapitola 3 - Vlkojed

   Konečně level 10. Spěchám k trenérovi, aby mě naučil jak chytit peta. Ale poslal mě jen do Thunder Bluffu k šéfovi Taurenů Cairne Bloodhoofovi. Odtud zase zpátky do Bloodhoof Village. Konečně jsem dostal tamovací spell a měl jsem chytit vlka. Pak zpět pro nový quest na chyceni lva. A do třetice quest na chyceni supa. A tady jsem se zasekl. Ten sup totiž umí  tamovaci spell přerušit. Chce to fakt trpělivost. Tamovaci spell má jen tři pokusy. Pak se musí quest zrušit, doběhnout k trenérovi a zadat znovu. Tedy ještě mezitím doběhnout ze hřbitova, protože předchozí pokus vždy skončil moji smrti. Napočtvrté se mi to konečně povedlo. Vybral jsem si nějakého mladíka s levelem 7, jednou to přerušil, ale podruhé už se mu to nepovedlo a tamování doběhlo až do konce. Vítězoslavně jsem se vrátil k trenérovi. Ten mi konečně dal normální tamovací spell a poslal mě zase do Thunder Bluffu.
  Zkoušel jsem cestou něco chytit, ale nefungovalo to. Až v hlavním městě u trenéra jsem konečně dostal všechny potřebné spelly Radostně jsem vyběhl a chytil prvního vlka, co se potuloval hned vedle výtahu. Mám konečně PETA! Sice level 7, ale funguje. No, moc vlastně nefunguje. Neudrží na sobě nikoho, Přetáhnu cíl i pouhým autoshotem. Zkoumám co s tím a našel jsem spell Beast Training, kde jsou uvedeny spelly, které můžu naučit peta. Naučil jsem ho tedy Growl. Spolu s Bite se oba spelly zobrazují na petově liště a dají se zapnout a vypnout. Tak takhle to tedy funguje. Žádné Tenacity, Ferocity, Cunning, žádné talentové stromy.
  Nahoře, vedle ikonky peta, je indikátor štěstí, který se dá ovlivnit krmením. Nakrmil jsem tedy svého vlčka masem, co jsem získal zabíjením jiných vlků. Indikátor štěstí se stal nejprve žlutý a potom konečně zelený. Za chvíli byl zase žlutý. Ten je tedy pěkně nenasytný. A že mu tak chutná to vlčí maso? Dal jsem mu jméno Vlkojed. Ještě mi chybí udělat poslední quest do dolů Venture Co. na východní straně Mulgore a vyčistit poslední studnu na sever od Thunder Bluffu. Jo a pak ještě získat pírka Harpyjí a můžu jít do Barrens. Teď už se nebojím ničeho.
  Před vchodem do dolů mě jeden Druid pozval do party. Šlo to docela rychle, Horníci padali jako mouchy a nakonec jsme pozazili i toho šéfa. Trochu mě jen trápilo, že pet byl neustále nešťastný. Krmil jsem ho téměř po každém souboji a stejně byl pořád nešťastný. Snědl mi postupně všechno maso. No nic, půjdu na ty další questy a cestou budu zabíjet vlky a krmit a krmit. Vyčištění studny proběhlo bez problémů. Pet je už téměř pořád nešťastný. Taky proto, že tu není moc vlků, ze kterých by padlo maso a nebo prostě nepadne nic. Zkusím ještě ty Harpyje a pak to budu řešit v hlavním městě. Asi budu muset nějaké maso koupit.
  Harpyje šly dolů jedna za druhou, když náhle se přihodila věc, po které mi poklesla sanice. A na dlouho. Můj Vlkojed najednou zmizel. Poté co jsem do něj narval minimálně dva staky masa a vyexpil ho z levelu 7 na level 11. Nikde v chatu ani zmínka nebo varování, že se to stane. Zřejmě jeho loajalita klesla pod 50 % a když jsem ho poslal na další Hapyji, tak prostě zdrhnul. Ach jo. Tak to budu muset více nastudovat. Ale docela mě to zaskočilo. A to jsem v oblasti, kde je hodně zvířat, ze kterých padá maso. To budu muset přehodnotit rozpočet a vyčlenit více peněz na nákup jídla a více místa v batozích. Tohle mu nedaruju, Vlkojedovi jednomu! Takhle opustit mě, Krkouna. Asi mě opustil právě kvůli tomu mému jménu.
  Takže od teď toho vlka demonstrativně pokaždé zabiju, když půjdu okolo. Vím přesně který to je. Přeci ten hned vedle výtahu do Thunder Bluffu!