1 Naposledy upravil: Radegast (2017-10-27 21:10:09)

Téma: Krkounův deník

Kapitola 1 - Zrození Krkouna
   

   Rozhodl jsem se znovu ponořit do dobrodružství ve World of Warcraft. Nejsem žádný začátečník, v této hře se pohybuji, s několika malými přestávkami, již od roku 2008. Po celou dobu jsem hrál na oficiálních serverech a mám zakoupené všechny vydané datadisky.
   To, co mě nyní začalo lákat, byl fakt, že jsem vlastně hru nepoznal od úplného začátku. V obvyklém slangu se tato etapa nazývá “Vanilla World of Warcraft”. Nechci zde dělat reklamu serveru, který jsem nakonec zvolil, ale jedná se v tuto chvíli asi o největší či nejnavštěvovanější server, který poskytuje hráčům zdarma přístup do hry. Samozřejmě si každý musí nejprve hru stáhnout, což jsem s vydatnou pomocí zvládl (torrent je pořád pro mě tak trochu cizí slovo). V dalším kroku se musí každý zaregistrovat na stránkách serveru a pak je už vše v podstatě stejné jako na oficiálních serverech.
   Záhy po spuštění hry jsem nechal přehrát úvodní animaci až do konce. Je prostě skvělá.  A to už je neuvěřitelných 13 let stará.  Ale nemohl jsem se příliš zasnít, protože mě čekalo vážné rozhodnutí. Za co budu hrát? Je to Vanilla takže Paladin pouze v Allianci a Shaman pouze u Hordy. Ostatní povolání u některých ras ano, u některých ne. Spíše méně kombinaci. Hru jsem dohrál do levelu 110 s Hunterem a Priestem, do levelu 100 ještě s Druidem, Warlockem, Death Knightem a Monkem. Asi nejvíc mě baví Hunter, tak jsem šel do něj.  A kterou frakci a rasu? No teď bych měl asi vykřiknout: No to je přeci jasné, že za Hordu! Ale zas tak jasné to není. Města Stormwind a Ironforge mně připadají mnohem hezčí a důstojnější, Orgrimmar je vlastně taková díra v zemi, Undecity stoky pod palácem. Ale nakonec jsem pod tíhou okolností (že všichni wow přátelé hrají za  Hordu, že horďácké prostředí znám o něco lépe) založil Taurena Huntera jménem Krkoun.
   Po načtení hry se otevřelo herní prostředí, které je v podstatě shodné s tím dnešním. Zajímalo by mě, zda to je tím, že to tenkrát o mnoho let předběhlo svou dobu a nebo tím, že se hráči odmítli s tímto vzhledem rozloučit i po 6 datadisku.
   A jak se vlastně hraje za Huntera ve Vanille? No - těžko. Puška i Ranged Spelly fungují mezi 8-35 yardy. Těch 35 yardů je celkem OK. Ale těch 8 yardů!! to je sakra daleko. Takže nezbývá než označit a vystřelit zhruba na těch 35 yardů a během doby, co napadený cíl běží ke mně, rychle přidat Serpent Sting a Arcane Shot, které se dostávají postupně na 6. a 8. levelu. Pak už zbývá jen nablízko Raptor Strike, počkat na cooldown, Raptor Strike, počkat na cooldown, atd. a modlit se, že to zabiju dřív, než ono mě. Pokud se mi podaří natáhnout dva cíle, je to skoro vždy smrt. A není cíl jako cíl. V oblasti Bloodhoof Village se vedle sebe toulají například vlci s levelem 5 a taky vlci s levelem 9, což pro nově příchozího na levelu 5 může být značné překvapení.
   No vlastně mám ještě jeden spell, který patří taurenům: War Stomp. Teoreticky ho lze použít, na chvíli znehybnit cíl a rychle popoběhnout těch 8 yardů a střelit mu třeba Serpent Sting. Ale prakticky se to povede málokdy. Povedlo se mi to zatím jednou. Taky proto, že War Stomp má 2 min cooldown.
   Takže sečteno a podtrženo: Každý souboj je kapitolou sám pro sebe. Obtížnost ale plně kompenzuje klidné a příjemné prostředí Mulgore, kde jakoby se zastavil čas. Bude to doufám osvěžující návrat ke kořenům téhle hry.

2

Re: Krkounův deník

Kapitola 2 - Kdo nečte, nic neví

  Tak jsem opět zpět v Bloodhoof Village a zkusím jít tentokrát na humanoidy. Jeden quest mě vede na severní okraj jezera ke zničenému karavanu. Vyčištění cesty proběhlo bez problémů a získání informací také. Problém nastal, když jsem se vrátil do vesnice a chtěl quest odevzdat. Nikdo ho nechtěl - resp. nemohl jsem najít taurena jménem Morin Cloudstalker, který mi quest zadal. No, nakonec jsem kapituloval a otevřel Wowhead. Ona postava je mimo vesnici, na cestě vedoucí ven z Mulgore do Barrens. Kdybych si quest dočetl do konce, dozvěděl bych se, že se nachází na cestě z vesnice směrem na východ.
  Tuto drobnou příhodu popisuju takhle obšírně proto, že ve Vanille zcela chybí jakékoliv ukazatele, kam jít s questem. Pokud je quest splněný, objeví se na minimapě žluté kolečko, komu odevzdat, ale musím být dostatečně blízko, aby se vůbec zobrazilo. Každý quest je tedy nutné opravdu přečíst a odhadnout, kam je potřeba jít a co tam udělat.
  Další quest na redukci skupinky zbojníků byl na jih od Bloodhoof Village. Vypravil jsem se tam a celkem bez problémů zabíjel jednoho po druhém. Když mi zbýval poslední, stalo se opět něco nečekaného. Došly mi náboje. Tak jsem musel rychle zpátky do vesnice a nakoupit dostatek nábojů a pak rychle zase do akce, vyhledat chybějícího ptáčka a pustit se do něj. A zase zrada. Najednou jsem tam nebyl sám. Přiběhla skupinka hráčů, vymlátila celý zbojnický kemp a zase odtáhla pryč. Stačil jsem jen vystřelit, ale cíl už patřil jiným. Tak jsem se otočil a hodnou chvíli jsem zabíjel tréningově vlky v okolí, než se zbojníci znovu objevili. Celkové zdržení i s nákupem nábojů bylo dobře půl hodiny.
  Třetí quest na humanoidy mě zavedl na západní okraj Mulgore, k vykopávkám Bael Dun. Z tamních archeologů se získá krumpáč, který se má přinést a odevzdat. OK. První padali celkem dobře, ale pak přišla zrada. Byli mezi nimi šéfové, kteří se uměli léčit. Ale to neznamená, že se jako jednou vyléčí a pak padnou. Bojoval jsem s ním, celkem dlouho. Pokaždé, když dosáhl cca 20% života, vyléčil se. Když to udělal podruhé, dal jsem si léčivou lahvičku, když to udělal potřetí, musel jsem se spasit útěkem. Nakonec jsem od těch normálních získal potřebných 5 krumpáčů a vrátil se do vesnice. Ale on ty krumpáče nechtěl. Špatně jsem si to přečetl. Ty krumpáče se měly spálit v peci (forge) a to, co z nich zbude mu přinést. Tak jsem šel hledat pec. Ve vesnici není. Nejbližší pec je buď Thunder Bluffu nebo tam u těch archeologů. Tedy to jsem zjistil až poté, co jsem ten text questu dočetl až do konce. A co třeba do hlavního města rychle doletět a zase zpět. Ne,ne. Jediný líták je v Thunder Bluffu na celé Mulgore. Takže nezbývá než se tam vypravit pěšky, nebo se vrátit k archeologům a bojovat s těmi “nesmrtelnými” a nebo jít spát.
  Rozhodl jsem se pro třetí možnost, protože už bylo hodně hodin. Mrzí mě, že jsem skončil půl levelu před ultimátním 10. levelem, na kterém dostanu možnost získat konečně peta, takže už to bude mnohem lepší.

3

Re: Krkounův deník

Kapitola 3 - Vlkojed

   Konečně level 10. Spěchám k trenérovi, aby mě naučil jak chytit peta. Ale poslal mě jen do Thunder Bluffu k šéfovi Taurenů Cairne Bloodhoofovi. Odtud zase zpátky do Bloodhoof Village. Konečně jsem dostal tamovací spell a měl jsem chytit vlka. Pak zpět pro nový quest na chyceni lva. A do třetice quest na chyceni supa. A tady jsem se zasekl. Ten sup totiž umí  tamovaci spell přerušit. Chce to fakt trpělivost. Tamovaci spell má jen tři pokusy. Pak se musí quest zrušit, doběhnout k trenérovi a zadat znovu. Tedy ještě mezitím doběhnout ze hřbitova, protože předchozí pokus vždy skončil moji smrti. Napočtvrté se mi to konečně povedlo. Vybral jsem si nějakého mladíka s levelem 7, jednou to přerušil, ale podruhé už se mu to nepovedlo a tamování doběhlo až do konce. Vítězoslavně jsem se vrátil k trenérovi. Ten mi konečně dal normální tamovací spell a poslal mě zase do Thunder Bluffu.
  Zkoušel jsem cestou něco chytit, ale nefungovalo to. Až v hlavním městě u trenéra jsem konečně dostal všechny potřebné spelly Radostně jsem vyběhl a chytil prvního vlka, co se potuloval hned vedle výtahu. Mám konečně PETA! Sice level 7, ale funguje. No, moc vlastně nefunguje. Neudrží na sobě nikoho, Přetáhnu cíl i pouhým autoshotem. Zkoumám co s tím a našel jsem spell Beast Training, kde jsou uvedeny spelly, které můžu naučit peta. Naučil jsem ho tedy Growl. Spolu s Bite se oba spelly zobrazují na petově liště a dají se zapnout a vypnout. Tak takhle to tedy funguje. Žádné Tenacity, Ferocity, Cunning, žádné talentové stromy.
  Nahoře, vedle ikonky peta, je indikátor štěstí, který se dá ovlivnit krmením. Nakrmil jsem tedy svého vlčka masem, co jsem získal zabíjením jiných vlků. Indikátor štěstí se stal nejprve žlutý a potom konečně zelený. Za chvíli byl zase žlutý. Ten je tedy pěkně nenasytný. A že mu tak chutná to vlčí maso? Dal jsem mu jméno Vlkojed. Ještě mi chybí udělat poslední quest do dolů Venture Co. na východní straně Mulgore a vyčistit poslední studnu na sever od Thunder Bluffu. Jo a pak ještě získat pírka Harpyjí a můžu jít do Barrens. Teď už se nebojím ničeho.
  Před vchodem do dolů mě jeden Druid pozval do party. Šlo to docela rychle, Horníci padali jako mouchy a nakonec jsme pozazili i toho šéfa. Trochu mě jen trápilo, že pet byl neustále nešťastný. Krmil jsem ho téměř po každém souboji a stejně byl pořád nešťastný. Snědl mi postupně všechno maso. No nic, půjdu na ty další questy a cestou budu zabíjet vlky a krmit a krmit. Vyčištění studny proběhlo bez problémů. Pet je už téměř pořád nešťastný. Taky proto, že tu není moc vlků, ze kterých by padlo maso a nebo prostě nepadne nic. Zkusím ještě ty Harpyje a pak to budu řešit v hlavním městě. Asi budu muset nějaké maso koupit.
  Harpyje šly dolů jedna za druhou, když náhle se přihodila věc, po které mi poklesla sanice. A na dlouho. Můj Vlkojed najednou zmizel. Poté co jsem do něj narval minimálně dva staky masa a vyexpil ho z levelu 7 na level 11. Nikde v chatu ani zmínka nebo varování, že se to stane. Zřejmě jeho loajalita klesla pod 50 % a když jsem ho poslal na další Hapyji, tak prostě zdrhnul. Ach jo. Tak to budu muset více nastudovat. Ale docela mě to zaskočilo. A to jsem v oblasti, kde je hodně zvířat, ze kterých padá maso. To budu muset přehodnotit rozpočet a vyčlenit více peněz na nákup jídla a více místa v batozích. Tohle mu nedaruju, Vlkojedovi jednomu! Takhle opustit mě, Krkouna. Asi mě opustil právě kvůli tomu mému jménu.
  Takže od teď toho vlka demonstrativně pokaždé zabiju, když půjdu okolo. Vím přesně který to je. Přeci ten hned vedle výtahu do Thunder Bluffu!

4 Naposledy upravil: Radegast (2017-10-18 14:58:06)

Re: Krkounův deník

Kapitola 4 - Petův alternativní vesmír

   Dříve než se znovu přihlásím do hry, prohledávám internet a zjišťuji, jak to s těmi pety je. Vztah mezi petem a jeho pánem je daný levelem loajality. Těch je celkem 6. Čím vyšší úroveň, tím se snižuje množství jídla, které pet požaduje. Přechod na vyšší úroveň loajality je podmíněn určitým časem stráveným společně a určitým množstvím zkušeností, které musí pet ziskat. A také především pravidelným krmením. Nakrmení peta vyvolá na petovi buff, který zvyšuje jeho štěstí. Petovo štěstí vytrvale klesá. Pokles štěstí je závislý na levelu loajality. Na úrovni 1 klesá velmi rychle, na nejvyšší úrovni 6 skoro neklesá, takže je potřeba nakrmit pouze vyjímečně. Také záleží na levelu nebo Ranku jídla, kterým je pet krmen. Je to obdobné jako když se hráč potřebuje najíst, aby si doplnil životy. Může jíst nějaké levné jídlo pro nižší levely, ale moc životů mu nedoplní.
   Další zajímavou a dávno zapomenutou oblastí jsou petovy skilly. Pet může mít buď vlastní skilly, které mu zůstaly poté, co byl chycen. Dále se může naučit nové skilly, které jsou uvedeny v seznamu pod spellem Pet Training. Musí ale mít k dispozici potřebný počet trénovacích bodů, které se dostávají automaticky po dosažení vyššího levelu. Do sezmanu v Pet Training se mohou skilly dostat zakoupením od trenéra nebo a především od předchozích petů. Například po Vlkojedovi mi zůstal v seznamu Skillů také Bite. Takže až si chytím nového peta, můžu ho naučit Bite, aniž ho předtím uměl. Tedy není to až tak ultimátní, protože se jedná o Bite Rank 1. Až trochu postoupím, budu si muset chytit dalšího peta, který umí Bite Rank 2, naučit se to od něj, vypustit ho a vrátit se k hlavnímu petovi a naučit ho to. Na výměnu petů slouží Pet Stable Master, kde se takto mohou uskladnit až dva peti. Toto je tedy pravý význam názvu tohoto povolání. Lovec - Hunter je mistr v chytání zvířat.   
   Uf, tak teorie již bylo dost a rozhodl jsem se, že můj další pet bude divoké prase. Především proto, že je to všežravec a také proto, že má Skill Charge. V Mulgore se tito nachází pouze v úvodní lokaci v oblasti Brameleblade Ravine. Cestou jsem se ještě v Bloodhoof Village naučil cooking a fishing a nalovil pro jistotu čtyři staky ryb. Pak jsem se vrátil do úvodní lokace, chytil prase s levelem 5, splnil poslední questy a vydal se konečně do The Barrens. Prošel jsem přes Camp Taurajo až do Crossroads, kde jsem nabral spoustu questů a vydal se za dobrodružstvím do nekonečných plání.
   Crossroads není jen pouhou křižovatkou cest z Ashenvale do Thousand Needles nazývanou Gold Road, a z Ratchetu, do Stonetalon Mountains, nazývanou East-West Road, ale také křižovatkou, kde se potkávají všichni horďáci včetně Nemrtvých. Z těchto důvodů je v Crossroads opravdu přelidněno. U každé NPC postavy stojí hlouček lidí. Každou chvíli někdo odlétá nebo přilétá. Když odcházím za questy, pokaždé jde někdo vedle mě, za mnou a přede mnou. Je to fakt složité. Obyčejně vidím zvíře živé jenom v dálce. Než doběhnu, už ho někdo zabíjí. Prakticky není možné dělat žádný quest klasicky. Třeba v oblasti Razormane Tribe to vypadá tak, že v místě každého jejich kempu stojí cca 10 hráčů neustále nějací noví hráči přibíhají a jiní odbíhají. Jakmile se objeví nějaký zabití-hodný cíl, bez milosti je popraven. Kdo zasáhl jako první, tomu se zabití započte do questu. Zpravidla se tam vždy najde nějaký organizátor, který přibírá nově příchozí do party. Snažím se nikde moc dlouho nezdržovat, když je tam přelidněno, tak zkusím plnit jiný quest opodál a pak se tam vrátit. Nakonec se mi podaří první sérii questů v Barrens splnit a vrátit se do Crossroads.
   Petovi jsem dal jméno Rypák. Ale z krátkým A, protože dlouhé A ještě tato verze hry nezvládá. Dal jsem si pozor na krmení a nyní už má level loajality 3, má level 10 a můj level je 14.

5

Re: Krkounův deník

Kapitola 5 - Skilly, Ranky, Levely, kdo hledá, najde

  Je čas na malé zastavení a ohlédnutí zpět.  Ještě jsem nezmínil, že jsem si hned na začátku zvolil jako svou profesi Skining a Leatherworking. Na rozdíl od svých dosavadních zkušenosti musím konstatovat, že profese jsou zde opravdu potřeba. Každý recept, který jsem se od trenéra naučil, jsem použil. Každou vyrobenou věc jsem aspoň chvíli nosil. Tedy kromě pár rukavic (cca 20 ks), které jsem vyrobil abych se postupně  dostal na vyšší úroveň a získal recept na nový výrobek. Zpravidla jsou nové recepty přístupné každých 5 úrovní Leatherworkingu. Nyní mám úroveň 86. Ovšem to není jediná úroveň, kterou musím cvičit.  Každý druh zbraně má svou úroveň. Na začátku jsem dostal možnost trénovat sekeru nablízko a pušku na dálku. Kdesi mi padla celkem hezká “stavka” , ale nemohl jsem si ji nasadit. Musel jsem nejprve za trenérem aby mě “stavky” naučil a pak postupně trénovat od úrovně 1. Tohle je celkem v pohodě. Nablízko to není zas tak důležité. Ale časem mi určitě padne nějaký dobrý luk a já budu muset za trenérem do Orgrimmaru, abych si ho mohl vůbec nasadit a pak zdlouhavě trénovat, abych dosáhl alespoň stejných výsledků jako s puškou. A trenér na kuše je až v Undercity.
  Objevil jsem také nějaké drobné odlišnosti oproti stávající verzi. Například při plavání. Jeden quest mě zavedl do Stagnant Oasis.. Měl jsem za úkol v jezírku zasadit semínko, do kamenů na dně. Úkol to byl celkem lehký, nebýt otravných bojových želv. Vrhly  se na mě tři naráz a byl jsem mrtvý. Což byla celkem běžná věc. Zajímavá byla ale příčina smrti. Utopení. Samozřejmě jsem si všiml, že už mi dochází dech. Ale nefungovalo obvyklé zmáčknutí mezerníku, abych se vynořil a nadechl. Nakonec jsem přišel na to, že je potřeba zmáčknout mezerník opakovaně a postava vždy udělá něco jako výskok a tím se posune směrem k hladině.
  Poslední ovládací odlišnost, které jsem si všiml,  je absence “Autoloot”. Dá se na to zvyknout, ale platí to samozřejmě i pro skining a fishing. Když chytnu rybu, tak mám jen chviličku na otevření “lootovacího” okna a pravým tlačítkem přemístění do báglů. Pak splávek zmizí, takže když “nevylootuju” tak mám smůlu. Sice jsem chytil, ale nemám nic.  
  Ale vraťme se zpět k levelování v Barrens. Už mám level 16 a je čas na to, aby se můj pet Rypak naučil nový rank spellu Bite a případně další nové spelly. Vymyslel jsem to takto: Rypaka uložím do stáje v Crossroads. Pak půjdu na okraj Durotaru, kde chytim Venomtail Scorpid na levelu 10. Od toho se naučím spelly Claw Rank 2 a Scorpid Poison Rank 1. S tím půjdu do Stonetalon Mountains. Cestou mě bude aspoň trochu chránit a pak ho vypustím, abych mohl chytit pavouka Deepmoss Creeper na levelu 16, který má spell Bite Rank 3, který hlavně potřebuju. Budu tedy mít super peta se čtyřmi speciálními spelly. .
  Dopadlo to všechno celkem podle plánu až na tři omyly. Spelly se od nového peta dostanou seznamu pod Pet Training až je několikrát použije. Musí se s ním tedy něco zabít. Nejde ho jen chytit, kousek s ním ujít a pak ho vypustit. Druhý omyl spočíval opět v jídle. Moje zásoba masa byla už relativně malého levelu oproti levelu pavouka. Nemohl jsem ho dostat ze stavu nešťastný a bál jsem se, že mi zas uteče dřív, než se stačím od něj naučit Bite Rank 3. Tak jsem musel rychle zpět do Thunder Bluffu, protoze v Crossroads neni žádný prodejce masa. No a do třetice, když jsem se vrátil do Crossroads, vzal si ze stáje Rypaka a chtěl ho naučit Claw a Scorpid poison, tak mi to napsalo, že můj typ peta se nemůže tyto spelly naučit. A navíc když jsem zkusil Rypáka naučit Bite Rank 3, tak to pro změnu taky nešlo, protože na to musí být level 16 a on je zatím level 15. Ale za chvíli to bohudík půjde.
  Musím tedy konstatovat, že můj původní odhad, že budu mít super peta se všemi spelly poněkud nevyšel. Existují zřejmě jakési další nepsané vazby, že nějaký typ peta, nějaký spell mít může a jiný ne. Podle mého názoru je právě toto jeden z důvodů, proč se hráči k té Vanille rádi vracejí. Prostě hrají, zkoumají, mýlí se a váží si každého poznání a kroku vpřed.
  Rozdíl mezi Vanillou a současnou verzi je v této souvislosti asi následující: Současná verze, wowhead a další zdroje umožňují hráči získat obrazně řečeno každou informaci několika kliky myší. Vanilla neřekne hráči nic, maximálně ho párkrát zabije a on postupně přichází na to, že něco je špatně. Klikne cca 1000x a stráví několik hodin studiem internetu a zmateným běháním po světě, ale nakonec ty potřebné znalosti získá také. Ale navíc k tomu má ten opojný pocit z odhalení dobře skrytých tajemství. Tomu se prostě dnešních pár kliků nemůže vyrovnat.

6 Naposledy upravil: Radegast (2017-10-28 23:23:06)

Re: Krkounův deník

Kapitola 6 - Orgrimmar

   Dosáhl jsem levelu 18 a to je čas se vypravit k trenérovi. Rozhodl jsem se, že zaběhnu do Orgrimmaru, abych zjistil, co je tam jiného. Naplánoval jsem si, že to vezmu severní cestou a splním quest Samophlange. Myslel jsem si, že tento quest souvisí s questy na dobytí ropné plošiny Sludge Fen, na severovýchodě Barrens. Tu bych mohl tedy dobýt cestou a pak už jen přebrodit Southfury River a jsem v OG.

   Quest byl celkem pohodový, jen jsem musel chvilku čekat, protože ho zrovna přede mnou někdo popravil. Následující quest byl zpět do Ratchetu. Tam tedy půjdu později.

   Pokračoval jsem směrem na východ k té ropné plošině. Kolem ní byli opět goblini z Venture Co. a měli level 14. To bych mohl dát. Našel jsem opodál nefunkční Shredder, který nabízel quest Ignition. Někde nahoře na plošině je goblin Supervisor Lugwizzle, který má k tomu stroji klíč a vydá ho jen přes svou mrtvolu. Cestu nahoru jsem vyčistil dobře, ale nahoře jich bylo jako much a navíc měl ještě nějakého bojového robota s levelem 19, který mě nakonec dostal. Hlavně proto, že na úzkých rampách je pro Huntera docela složité najít vhodnou polohu ve vzdálenosti vyšší než těch 8 yardů od cíle. Zlaté pláně Barrens!. Tak jsem si je proběhl znovu jako duch.

   Hřbitov je v Barrens jen jeden. Uprostřed, vedle Crossroads. Mám nově nainstalovaný addon Questee, který mi, mimo jiné, ukazuje šipkou, jakým směrem jít k mrtvole a jak je to daleko. Bylo to cca 1800 yardů. Když jsem tam doběhl, operativně jsem se rozhodl, že už nahoru nepůjdu a budu pokračovat na východ do OG. Bohužel jsem nedával příliš pozor a podcenil sílu goblinů level 14, kterých se na mě vrhlo několik, sotva jsem se oživil. Taky jsem zapomněl nasadit Aspect of the Hawk, takže s počáteční půlkou života a minimálním DPS jsem byl za chvilku mrtvý zase. A zase černobílá prohlídka Barrens. Oživil jsem se a rychle mazal z této lokality pryč. Ale co čert nechtěl. Najednou se mi do cesty postavil elitní raptor Takk the Leaper na levelu 19. Pet vydržel asi dvě kousnutí a mě na útěku dostal taky docela rychle. Tak jsem si těch 1800 yardů zaběhl ještě potřetí. Raději budu příště chodit po cestách.

   Nakonec jsem dorazil do Orgrimmaru. Čekal jsem, že tam bude hodně lidí, ale takový dav jsem viděl na “ofi” serveru pouze na Silvestra. Tlačenice začala už v bráně, protože původní OG má stanoviště vzducholodí mimo město. Jeden proud hráčů šel dovnitř, protože zrovna přiletěla vzducholoď a druhý proud hráčů šel ven. Na hlavním prostranství ve Valley of Strength snad nebylo místečka, kde by nikdo nebyl. Prošel jsem až do Valley of Honor, kde jsou Hunter trenéři a je také zbraňový trenér na luky. Cestou zpět jsem se ještě stavěl v bance a protlačil se davem u aukce. Zkusil jsem prodat hromadu Linen Cloth, které se dají u obchodníka prodat za 2,60 stak. Tedy ve stříbrných. Aukce byla přeplněná, takže nejlevnější ceny byly asi za 12 stříbrných, tak jsem dal za 11. Ale pak jsem zjistil, že jsem tu hodnotu 11 napsal blbě do goldů. Takže moje Linen Clothy byly suveréně nejdražší. Samozřejmě, že se druhý den vrátily do pošty. To by musel být opravdu blázen, kdo by si je koupil. Tak jsem si řekl, že dnes už trapasů bylo dost, vylezl jsem na věž s lítákem a vyrazil do Ratchetu, odevzdat quest Samophlange. Myslel jsem, že poletím přímo, ale ne. Nejdřív letěl do Crossroads a potom do Ratchetu. I letecké trasy přes Barrens vedou vždy nejprve do Crossroads a pak dále.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Crossroads1M.jpg

   Jo a musím se pochlubit, že můj pet, oranžové divoké prase Rypák, dosáhl maximálního Levelu Loajality 6 - Best Friend.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Crossroads2M.jpg

7 Naposledy upravil: Radegast (2017-10-28 23:33:07)

Re: Krkounův deník

Kapitola 7 - Lovec se stává kořistí

  Dosáhl jsem levelu 20. Nahráno mám  zhruba 35 h. Další věc, kterou budu muset akceptovat, je fakt, že tento server je PvP. Což prakticky znamená, že při plnění questů, mě budou zabíjet nejen naprogramované postavy, ale také okolní kamarádi. Jako hunter nemám příliš šanci takový útok přežít. Ale s tím jsem do toho šel.

  Můj první výlet na bojové (Contested) území jsem uskutečnil prostřednictvím questu The Warsong Reports. Oficiálně je Ashenvale země pro levely 18-30, ale reálně je to únosné pro hráče od levelu 24.Tento zajímavý quest se dělá už na levelu 20 především proto, aby si každý Horďák označil oba zdejší lítáky. Jako rychlá spojka musí v lese vyhledat tři zvědy a odevzdat jim instrukce. Ashenvale Forest je kompletně odlišné prostředí od plání v Barrens nebo Mulgore. V podání Vanilly se jedná o nekonečný hluboký les, kde kromě zvířat, staletých stromů, jezírek, stezek, a skal, je ukryto mnoho starobylých tajemství. Nejsou tu ještě žádné válečné stroje, žádná lávová pole, žádné odlesňování (tedy kromě východního Warsong Lumber Campu). Pouze nekonečná zelená houština.

  Prvního zvěda jsem našel jednoduše poblíž Splintertree Post, kde jsem si označil prvního lítáka.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Ashevalle1M.jpg
  Druhý zvěd se má pohybovat někde na cestě do Azshary, na východ od pevnosti. Pokračoval jsem tedy po cestě na východ. Poblíž mostu přes řeku Nightsong River mě zmerčil Ghostpaw Alpha, vlk na levelu 27, který se motal těsně u cesty. Naštěstí byl hřbitov blízko. Potom mě přepadla dvojice gnomů, Chtěl jsem je rozšlápnout, ale nejdřív jsem se potřeboval po taurensku podrbat na zádech a najednou jsem byl zase na hřbitově. Do třetice mě překvapil modrý Voidwalker. Jeho majitel se schovával za stromem a já myslel, že to je nějaký otravný warlock, ale byl to Satyr, protože to bylo u vchodu do jejich centra Satyrnaar. Na toho jsem měl, ale zazmatkoval jsem a tak jsem doběhl ze hřbitova potřetí. Konečně jsem našel druhého zvěda a mazal zpátky. Satyrovi jsem se vyhnul, ale vlka jsem neoklamal. Poslal jsem na něj peta a utíkal dál, dokud pet nezmizel. Pak jsem peta přivolal píšťalkou a kupodivu to byla dobrá taktika. Pet byl jen trochu zraněný a vlk za mnou neběžel.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Ashevalle2M.jpg
  Poslední zvěd se nachází až na Zoram Strand na západní straně Kalimdoru. Kupodivu se ta dlouhá cesta obešla bez vážnějších incidentů. Allianční vesnici Astranaar jsem obešel z jihu. Musel jsem cestou necestou pobít několik medvědů a pavouků, ale nakonec se les otevřel a byl jsem opět u moře, které se nazývá The Veiled Sea. Zamířil jsem k Zoram'gar Outpost, doručil poslední instrukce a označil druhého lítáka. Hlavní cíl questu jsem tedy splnil a mohl se vrátit do Crossroads.

  Další výlet na bojové území jsem uskutečnil ve Stonetalon Mountain. Musím si zvykat. Od teď už bude každá další země bojové území. Zde jsem navštívil Goblina Ziz Fizzikse, který mi sdělil, že celou lokalitu Windshear Crac ovládla neblaze proslulá Venture Co. a kácí zde stromy pomocí stroje Super Reaper 6000. Plány tohoto stroje je potřeba ukrást a donést. S tímto questem jsem se tu kdysi trápil nekonečně dlouho. Tentokrát mě požadovaný Blueprint padl ze druhého dělníka. Neuvěřitelné. Nadšeně jsem vyběhl zpět k Ziz Fizziksovi, ale nedoběhl. Musel jsem odstranit z cesty nějaké zvíře a při skinování mě zbaběle a zezadu skolil human Warrior s levelem 22. Nestačil jsem mu ani zamávat. Tak takové to tedy bude.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Shedder2M.jpg

8 Naposledy upravil: Radegast (2017-10-31 22:07:14)

Re: Krkounův deník

Kapitola 8 - Poprvé za oceán

  Chtěl bych nejprve opravit jeden omyl. V kapitole  5 jsem napsal, že se v Undercity nachází trenér na kuše a není to pravda. Ten se tu objevil zřejmě až v datadisku TBC. V další části své cesty jsem se totiž vydal za moře. Přeletěl jsem narvanou vzducholodí na Eastern Kingdoms do Undercity a zde jsem zjistil, že ve městě není trenér na kuše ani žádný hunter trenér. Alespoň jsem tedy vyhledal trenéra na cooking, zda nemá nějaké nové recepty. Myslel jsem také, že mě naučí další rank, Expert. Nenabízel však nic nového. Studiem na internetu jsem zjistil, že tento rank se lze naučit pouze z knížky, kterou prodává jediný troll Wulan až v Desolaci. Tak to mi ještě chvíli potrvá, než se tam dostanu. Je zajímavé, že pro Allianci je obdobný prodejce už ve Stonetalon Mountains, takže je přístupný na nižším levelu.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/SepulcherM.jpg
  Po návštěvě Undercity jsem se vydal na jih do Sepulcheru a pak na západ do Hillsbrad Foothills. Celou cestu až do Tarren Millu jsem si říkal, jak byla tato část země krásná, poetická a přívětivá, než jí “znečistili” tzv. “Forsaken Architecture”. V novém podání je vesnice Hillsbrad jako ohrazený vězeňský lágr a Allianční Southshore je zničené tím zeleným hnusem. Všude se objevily jakési divné přerostlé stavby, které se do architektury wowka vůbec nehodí. Po Cataclysmu jsem zde byl jen jednou a neměl jsem ze zdejších questů vůbec dobrý pocit. Nyní ve Vanille se ovšem pozitivní pocity vrátily a opět jsem pobíjel neustále se množící vesničany a jejich šéfy na políčkách v Hillsbradu. Pro pamětníky připomínám, že se jednalo například o Farmer Ray a Farmer Getz. Co na tom, že jsem strávil moře času jako duch na cestě mezi Tarren Millským hřbitovem a Hillsbradem. Prostě to bylo fajn. Další questový cil v této zemi byl notoricky známý internační tábor Durnholde Keep. Zde jsem se hned po příchodu dostal do party tří spoluhráčů, takže jsem všechno absolvoval v podstatě velmi rychle. Pak partu rozpustili a odešli. Já jsem ještě chvilku prohledával mrtvoly když se najednou vedle mě objevil Night Elf Druid, asi level 60, v kočce (zrušil neviditelnost). Pochválil mě, jak hezky bojuju a jedním máchnutím mě zabil. Bral jsem to jako legraci, tak jsem doběhl ze hřbitova, oživil se, ale byl tam zas. Tak jsem mu napsal, že je “real hero” asi vteřinu před mou další smrtí. Znova už jsem tam neběžel a oživil se na hřbitově u Tarren Millu a počkal 10 minul až zmizí ten debuff. To je tedy úžasná zábava zabíjet hráče o mnoho levelů slabší. Nemá z toho vůbec nic, jen ten škodolibý pocit, že může někomu uškodit. Cestou zpět jsem si z lítáka prohlédl původní Dalaran. Je tam, na svém starém místě.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Dalaran3M.jpg   
  V další částí svého putování jsem se vrátil do Ashenvale. Šel jsem do Thistlefur Village, vesnice zkorumpovaných Furbolgů. V jeskyni Thistlefur Hold měli poházené Troll Charms a také věznili Taurena Druda jménem Ruul Snowhof, o kterém se domnívali, že to je medvěd a chtěli ho nechat vyhladovět. Nemohl se proměnit z medvědí formy, protože ta klec byla příliš malá. Tento celkem jednoduchý escort quest jsem nakonec dělal třikrát, protože jsem měl plný quest log a neuvědomil si to. Výhodou tohoto přeplněného serveru je, že se vždycky najde někdo, kdo zrovna chce dělat ten samý quest. Když jsem escort dokončil poprvé i podruhé, došlo mi, že ho nemám splněný, protože ho nemám zadaný. Tak jsem opět běžel zpět na začátek a už tu čekali další zájemci, kteří mě rádi vzali do party.
  
   Nakonec jsem všechno absolvoval úspěšně až na elementála Tideress, z Mystral Lake, ze kterého se dá získat Befouled Water Globe, za který bych dostal spoustu zkušeností. Ale v jezeře jsem ho nenašel. Chvíli jsem na něj čekal a čas jsem si zkrátil rybařením.
  
  Fishing byl ve Vanille taky o něčem jiném. Že začátku to bylo v podstatě stejné. Co nahození, to ryba a zvýšení úrovně. Ale jen cca do 80. Pak už úroveň nestoupala a musel jsem se přesunout z počáteční lokace například do Ashenvale. Ale zde mi každá ryba utekla z udice. Musel jsem si koupit a použít ten 10 minutový enchant, který zvýší úroveň fishingu například o 50. I přesto sem tam nějaká ryba unikne. A zvýšení úrovně přijde tak po dvou až třech úspěšných úlovcích. A bude se to dále zhoršovat. To jsou tedy vyhlídky.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Mystral3M.jpg

9 Naposledy upravil: Radegast (2017-11-05 21:20:00)

Re: Krkounův deník

Kapitola 9 - Parta není všelék aneb lovci nebo sběrači

   Vydal jsem se do jižní části Barrens, kde jsou dvě questové lokace. V Blackthorn Ridge, na západní straně cesty, jsem musel získat hlavy tří vůdců, Kuz, Nak a Lok a sebrat nějaké jejich zbraně. Potom jsem na východní straně od cesty vnikl nejprve do povrchového dolu Bael Modan, kde jsem měl od jejich šéfa, trpaslíka Prospectora Khazgorma, získat jeho deník a v následném questu zničit jejich helikoptéru. Hned vedle na kopci je pak pevnost Bael'dun Keep, kterou hlídá opravdu velké množství trpaslíků.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/BaeldunM.jpg
   Zde bych chtěl poukázat na jednu vlastnost Vanilly, která byla někdy v dalších verzích změněna. Jedná se o tzv. party loot. Jsou zde čtyři typy věcí, které lze z padlých nepřátel získat. První jsou unikátní zpravidla questové věci, které padají pouze z jediné postavy. Tuto věc si může vzít z mrtvoly každý člen party. Druhá věc jsou cennosti (zbraně, brnění, drahé kameny apod.). U těchto se otevře další okno, kde se každý člen party rozhodne, jestli tu věc chce pomocí voleb need, greed nebo pass.  Třetí věc jsou peníze. Ty jsou dostupné členům party střídavě, podle toho, zda se na jejich ikonce objeví symbol váčku. Ten se přemístí na dalšího člena party vždy po zabití dalšího nepřítele. Čtvrtým typem věcí jsou všechny ostatní věci, včetně questových věcí. Ty se v každé mrtvole objeví jako kdyby byla zabita sólo hráčem. A zde je ten problém, protože si je vezme ten, kdo bude u mrtvoly dřív.

   Například když jsem byl v partě a zabili jsme šéfa Kuza, tak jeho hlava byla k dispozici každému v partě. Ale naopak v té trpasličí pevnosti se mělo získat 6 Nitroglycerin, 6 Wood Pulp a 6 Sodium Nitrate, které padají z každého trpaslíka. Ale jsou v mrtvole jen jednou, takže si je vezme ten, který bude u mrtvoly první. Jako hunter jsem vždy vzadu, takže na mě nezbyde nikdy nic. Když jsem pořád nic neměl, zkusil jsem jít dovnitř. Ale to byla sebevražda. Nešlo to vymlátit ani ve třech. A oživit se uvnitř nemělo smysl. Obvykle k mojí smrti dojde až poté, co umře pet. Po doběhnutí ze hřbitova potřebuju tedy nějaký čas na přivolání mrtvoly peta píšťalkou a následné oživení peta. Pokud mě někdo zmerčí před oživením peta, nemám šanci to přežít a za chvilku běžím ze hřbitova znovu. Nakonec to vzdám a oživím se na hřbitově a počkám až zmizí to 10 minutové omezení síly, životů atd. Bez party se do takových lokací nedá vlézt - tedy samozřejmě myslím na odpovídajícím levelu. Sám jsem si troufl akorát na trpaslíky, kteří stáli kolem pevnosti. I tak jsem potřebné věci získal rychleji než v partě, kde mi je vždycky někdo sebral, než jsem doběhl k mrtvole.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/ThunderbluffM.jpg
   Z kempu Taurajo jsem si na chvíli odskočil do Thunder Bluffu, spotřebovat hromadu kůží, co jsem vyskinoval, abych si vyrobil nějaké lepší věci pro nový cíl - opět Ashenvale. Také jsem si na aukci dokoupil chybějící stránky pro quest The Lost Pages a pušku Deadly Blunderbuss, pro quest Warsong Supplies. Oba tyto questy jsou pro Ashenvale typické. Chybějící stránky nabízí kdekdo v partě, protože padají celkem často. Ale je jich 12, takže pravděpodobnost, že padne všech 12 ze zabitých zvířat, aniž by některá nepadla vícekrát je mizivá. Na aukci je jich také spousta a ceny se pohybují okolo 30 stříbrných. Pro guest Warsong Supplies je nutné získat čtyři věci. Pušku je nejlepší nakoupit na aukci nebo si nechat vyrobit od nějakého Engineera. Logging Rope se získává u Fulborgů, ten už mi padl v předchozí části z jednoho Furbolga v Thistlefur Village, Warsong Axe Shipment leží poblíž přístaviště v Booty Bay, kam jsem si zajel lodí z Ratchetu. Moc jsem se tam nezdržoval, protože tam bylo spousta "alíků". Nakonec se tam nic nedělo. Ale do Stranglethorn Vale se vůbec netěším.

   Poslední věc pro zmíněný quest je Warsong Oil, který je možné získat u Satyrů. Pro ten jsem se vypravil nyní. Jejich sídlo Night Run je přístupné pouze od severu, odbočením z cesty do Felwoodu. Ze Splintertree Post, a vlastně i ze hřbitova, který je nedaleko, se tam tedy jde dost oklikou. Nicméně už tu cestu znám zpaměti, protože jsem si jí několikrát zopakoval i jako duch.Zaskočila mě velká přesila satyrů a jejich inteligence. Někteří z nich jsou totiž v klidovém stavu neviditelní, takže se vždy objevili znenadání vedle mě, zrovna když jsem měl peta zaměstnaného na jiné skupince. Tato oblast je špatně přístupná, takže se sem party moc nehrnou. Po chvíli čekání v duchovi se tu přeci jen někdo ukázal, tak jsem se mohl oživit a vyvolat peta. Společně jsme to vymlátili a získal jsem konečně ten Warsong Oil.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Ashevalle3M.jpg
   Odevzdal jsem všechny stránky i věci z obou questů a zkušenosti mě vynesly až k dovršení levelu 28 ! To je skvělá zpráva. Zbývá mi dodělat poslední část questů v Hillsbrad Foothills a můžu vyrazit do Thousand Needles.

10 Naposledy upravil: Radegast (2017-11-12 19:39:56)

Re: Krkounův deník

Kapitola 10 - Thousand Needles


   Na tuto část svého putování po Azerothu jsem se obzvlášť těšil. Těžko se asi najde oblast, která se po Cataclysmu změnila víc než Thousand Needles. První dojem z této země je šero. Nevím, jestli to tak bylo vždy nebo to po Vanille zesvětlili, ale některé postavy nebo zvířata skoro nejsou vidět. Sotva jsem dole vystoupil z výtahů, přepadl mě jeden místní Kentaur. Měl u sebe zprávu, která dávala nový quest. Byl to ten legendární Galak Messenger, na kterého jiní čekají hodiny. To je neklamný důkaz toho, že v této zemi to bude konečně klidnější. Cestou do Freewind Post jsem nepotkal nikoho a při plnění prvních questů se kolem mě párkrát mihnul nějaký shaman. Jinak liduprázdno (tedy vlastně hráčoprázdno). To je sakra změna oproti přeplněným Barrens nebo Hillsbrad Foothills.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Thousand1M.jpg
   Navštívil jsem i jeskyni, kde mi Dorn Plainstalker zadal první z testů Test of Faith. Úkol spočíval v tom, že musím skočit ze sklály, na kterou mě teleportnul. Nesmím se bát, že umřu. A skutečně. Těsně před tvrdým dopadem mě zase teleportnul k sobě a quest byl splněný. I ostatní questy byly celkem jednoduché. Vlastně jsem ani mockrát neumřel. Dodal jsem si tedy odvahu a vydal se po úzké pěšince nahoru, do vesnice bojovných Taurenů Grimtotemů - Darkcloud Pinnacle. V centru vesnice mě sice dostali, ale po doběhnutí ze hřbitova jsem přišel na to, že se dá vesnice obejít těsně po okraji skalní jehly aniž by mě zpozoroval nějaký domorodec. Nakonec jsem všechny tři informace našel. Tato oblast se po Cataclysmu moc nezměnila. Tedy nemusí se získat tři tajné informace, ale nově se musí zabít čtyři vůdci kmenu. A nově lze všechno v pohodě zvládnout sólo. Ve Vanille jsem první části zvládl také sólo, ale pro ty další jsem už radši na někoho počkal. Na escort Lakoty Windsong jsem čekal docela dlouho, protože jí odvedla dvojce hráčů zrovna, když jsem přišel. Taky mohli počkat.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Lakota2M.jpg
   Pak jsem se vydal hledat hyenu Steelsnap. Bloudil jsem tam asi 20 minut a jednou našel její mrtvolu. Pak jsem jí uviděl a poslal na ní peta, Najednou ke mně zničeho nic přiskočil zezadu Human Paladin a kamarádsky mě několikrát poplácal sekerou po zádech. Moc jsem se nebránil, protože jsem se plně soustředil na hyenu. Dost naštvaně jsem se tedy proběhl ze hřbitova. Naštěstí hyena byla kousek dál živá, a tak jsem se do ní hned pustil. V tu chvíli se tam objevil zase nějaký Gnome na tom mechanickém pštrosovi. Ale nechal mě být. Hyena padla a běžel jsem vrátit questy do Freewind Post a konečně jsem získal vytoužený level 30. Mám nahráno už 67 hodin. Samozřejmě by se to dalo stihnout dříve. Kdybych nedělal profese, nevracel se, neumíral, atd.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Thousand2M.jpg
   Vypravil jsem se složit další zkoušku prostřednitvím questu Test of Endurance. Jedná se o zabití šéfky Harpyí v jedné jeskyni. Šéfka tam však není normálně viditelná. Musí se jim vykrást bedny s jídlem. Potom se objeví tři vlny naštvaných strážkyň a nakonec ta šéfka. Bláhově jsem si myslel, že to dám sám. Opravdu ne. Po doběhnutí ze hřbitova se tu naštěstí objevil nemrtvý mág, se kterým jsme to dali. Tedy on přitom zahynul, ale díky tomu, že je na sebe natáhl mi neumřel pet a mohl jsem to dokončit a počkat až doběhne ze hřbitova, aby si taky vzal její trofej.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Thousand3M.jpg
   Spolu s ostatními zbylými questy jsem dosáhl levelu 32 a mohl se vypravit do další unikátní oblasti v Thousands Needles jménem The Shimmering Flats. Jedná se o rozsáhlou vyschlou poušť, kde Goblini pořádají závody v jakýchsi létajících strojích nápadně podobných těm z Hvězdných válek. Questy zde spočívají především v nekonečném zabíjení místních zvířat. To je celkem v pohodě. Mnohem horší je však to, že sem z Tanarisu přichází hordy "alíků" (dobré slovní spojení) a PvP je tu všudypřítomné. Trochu mě to už otravovalo, protože samozřejmě všichni dobře věděli, že huntera stačí něčím znehybnit, přiblížit se a pak už si neškrtne. Musím tu taktiku trochu nastudovat. Myslel jsem, že budu s úspěchem používat nový spell Feign Death, ale nefunguje to správně. Zkušeně poznali, že smrt jen finguju a nakonec mě vždy dorazili.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/ShimeringM.jpg
   Musím ale spravedlivě uvést, že jsem také potkal slušného "alíka". Při odevzdávání questů jsem zapomněl, že mám peta na "agresiv". Projížděl kolem "alík" na mountovi a pet se na něj vrhnul. Okamžitě jsem ho odvolal, napsal "sorry" a čekal ránu z milosti. Ale nepřišla. Prostě napsal "np" a odjel.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/GatgetzanM.jpg
   Nakonec jsem se ještě vydal na jih do Gatgetzanu, kde jsem si označil lítáka a vrátil se Thunder Bluffu, trochu si odpočinout zpracováváním kůží a učením nových spellů.

11 Naposledy upravil: Radegast (2017-11-17 22:00:46)

Re: Krkounův deník

Kapitola 11 - Mám na rukou krev

   Přemýšlel jsem, jak pojmout tuto kapitolu. Jistě. Mohl bych dále popisovat, jak jsem navštívil Stranglethorn Vale, lovil tygry, pumy a raptory pro Hemeta Nesingwary, a pak se vrátil do Hillsbrad Foothills a pak pokračoval v Arathi Highlands. Ale nakonec jsem se rozhodl popsat něco trochu jiného.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/BootybayM.jpg
   Jak už jsem zmínil dříve, nejsem žádný pvp hráč. Moje pvp taktika spočívá především v tom, že když zahlédnu "alíka" okamžitě prchám někam pryč. Naučil jsem se sice pár spellů, které jsou pro pvp, ale v reálném souboji nemám čas je vůbec použít. Obvyklý scénář tedy vypadá takto: Při plnění nějakého questu najednou zjistím, že mám půlku životů a můj původní cíl se změnil na útočícího "alíka". Jednou po něm vystřelím a pošlu peta. Pak jsem znehybněn a v další chvilce jsou moje životy někde blízko nuly. Dám Feing Death, ale pet do něj stále kouše místo aby zmizel. Zkušenějším to napoví, že mě musí dorazit. Zdá se, že všichni jsou ti zkušenější.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Arathi1M.jpg
   Rozhodnutí, že se do "world pvp" aktivně zapojím, mělo několik důvodů. Jsem opravdu demotivovaný z toho, že jsem to vždy já, kdo běží ze hřbitova. Říkám si, že žádný učený z nebe nespadl a ti, co mě neustále zabíjejí si taky museli projít touto fází. A v budoucnu, ve vyšších lokacích to nebude o nic lepší. Musel jsem si to také zdůvodnit před svým svědomím. Nemůžu myslet na to, že někdo také o pvp nestojí a tím, že ho přepadnu, mu poněkud znepříjemním jeho cestu. Ale fakt je, že pravidla hry toto umožňují a navíc podporují systémem honorů-bodů za každého zabitého nepřítele. Tak pojďme, For the Horde!

   Prvního "alika", Gnome mage, jsem dostal v Hillsbrad Foothills před jeskyní, kde žijí Yettiové. Zrovna jsem v této jeskyni dělal nějaký quest a pustil se do mě. Dostal mě celkem rychle, protože mě přimrazil a zkušeně zůstal v tzv. "dead zone" (5-8 yardů), takže jsem nemohl dělat nic, zatímco on vytahoval jeden spell za druhým. Po doběhnutí ze hřbitova jsem ho zahlédl před jeskyní, jak napadl zase jiného horďáka. Tak jsem se do něj pustil ještě za běhu a za chvilku bylo po něm. Stejným způsobem (ještě za běhu) jsem opodál zaútočil na kolegu huntera od nočních elfů. Ale to jsem se trochu přepočítal. Nevím, co to měl za luk, ale i přes výhodu prvního zásahu mě dostal. A navíc dupal po mé mrtvole a ještě na ní plivl.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Arathi2M.jpg 
   Další "alíci" chodili ve skupinkách, takže jsem za moment dobíhal z Tarenmillského hřbitova. V Arathi Highlands jsrm si ale užil world PvP dosytosti. Při plnění questů ve farmářských osadách Dabyrie's Farmstead a Go'Shek Farm jsme byli jako horda v přesile, takže kromě likvidování farmářů jsme likvidovali i každého "alíka", který si sem troufnul. Questy byli poměrně zdlouhavé, protože questové věci nepadaly z každého farmáře a bylo nás tu poměrně dost.

   Ale nakonec jsem měl všechny questy hotové a vyrazil do Hammerfallu je odevzdat. Na chvíli jsem se zastavil, abych se koukl do mapy, kde jsem, a v mžiku mě poslal na hřbitov nějaký Human Rogue, který mě dostihl, zatímco byl neviditelný. Toto je také jedna základní zkušenost, kterou si již osvojuji. Musím být neustále v pohybu. Jakmile se zastavím poskytnu některým dostatek času na přípravu na překvapivý útok. Zejména od Rogueů a Druidů, kteří se přiblíží v neviditelnosti, je to vždy k.o.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/DurnholdM.jpg
   Nakonec si musím ještě postěžovat. Úžasná herní mechanika Huntera, kdy vypustí peta a ten na sebe přitáhne každého nepřítele, u PvP zcela selhává. Hunter se tak musí učit dva zcela odlišné způsoby boje. O co jednodušší život má v tomto ohledu Warrior nebo Rouge, kterým je vlastně jedno, jestli je nepřítel NPC nebo živý hráč. Celkově můžu konstatovat, že se lepším, souboj od souboje, a už tak často ze hřbitova neběhám. Ale to neznamená, že neběhám vůbec.

12 Naposledy upravil: Radegast (2017-11-23 22:46:14)

Re: Krkounův deník

Kapitola 12 - Jak jsem si nekoupil mounta


   Je zajímavé, že jakmile začnu dělat questy v méně navštěvované zemi, jde to všechno mnohem rychleji. Jako další cíl jsem si stanovil opuštěnou Desolaci. Cestou jsem však musel projít ze Stonetalon Mountains přes Charred Vale. Po Cataclysmu je toto údolí úplně mrtvé, ale dříve zde žily harpyje v obrovských koloniích. Pár jsem jich musel potrestat za to, že mě vyrušily z cesty.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Harpy2M.jpg
   Původní Desolace je v podstatě nehostinná poušť, v jejímž středu se nachází místo, kam chodí staří kodo umřít. Na tento přírodní hřbitov dohlíží obyvatelé Taurenské pevnosti Ghost Walker Post. Dále se zde nachází, kromě Elfské a Trollí vesnice, také dva nesmiřitelné klany kentaurů Magram a Gelkis. Na začátku je reputace s oběma klany neutrální, ale plněním úkolů pro jeden klan začne reputace s nimi stoupat, zatímco reputace u druhého klanu začne klesat.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Harpy3M.jpg
   V Trollí vesnici Shadowpray Village jsem si nejprve označil lítáka a zakoupil důležitou knížku Expert Cookbook, ze které jsem se naučil rank Expert, který umožňuje dosáhnout v cookingu levelu 225. Dále jsem se u zdejšího trenéra naučil Artisan skining, který umožňuje dosáhnout ve skiningu maximálního levelu 300. Celkem jsem za oba trenéry utratil hříšných 5 goldů.

   V Desolaci jsem také absolvoval několik potápěčských questů. Potápění je ve Vanille opravdu výzva. Říkal jsem si, že musím šetřit na mounta a tak jsem si kupoval jen ty nejnutnější věci a spelly. Lahvička na dýchání pod vodou mezi tyto věci nepatřila. Na jeden nádech vydržím asi minutu pod vodou. Pak rychle spamovat mezerník, abych se dostal co nejrychleji k hladině. Pokud mě přepadne nějaké monstrum, přednější je se nejprve nadechnout a pak bojovat. Někteří vodní živočichové, jako například Nagy, můžou prchajícího zastavit hozením sítě. To je zpravidla konec, protože po uvolnění již nestačím vystoupat k hladině a tradičně běžím ze hřbitova.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Desolace1M.jpg
   Nedaleko hřbitova kodů se nachází goblin, který umí pomocí přístroje Kodo Kombobulator udělat ze starých umírajících kodo mladé krotké jedince. Je třeba mu takových přivést 5. Tento quest je společný pro Hordu i pro Allianci, takže to vypadá zajímavě, když hráči z obou frakcí tahají ze hřbitova jedno kodo za druhým. Kupodivu se zde nenašel ani jeden záškodník, který by chtěl nějak potrápit hráče opačné frakce, který v potu tváře táhne ulovené a omlazené kodo. Také to možná bylo tím, že se zde pohybují horďáci s levelem 60, kteří hledají putujícího Rexxara, pro splnění části questové série do Blackrock Spire.

   Při plnění questu pro klan Gelkis mě v Magram Village dostal jeden paladin. Tak jsem mu to po doběhnutí ze hřbitova vrátil. Myslel si, že obelstí kentaury, když kolem nich proplave ve vodě. To byla zásadní chyba, protože než vylezl z vody aby se na mě vrhnul, byl už mrtvý. A navíc se zrovna u jeho mrtvoly objevil znovu ten kentaur se dvěma hyenami, které jsem předtím o fous zabil, a už mi nezbyly síly se bránit paladinově útoku. To nemá šanci přežít, až se oživí, takže je od něj minimálně na čtvrt hodiny pokoj, pokud mu už rodiče nevypnou počítač.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/RexxarM.jpg
   V Desolaci jsem se relativně rychle dostal až za level 39 a to je pravý čas pro dlouhý výlet do kempu Kargath, který se nachází v Badlands. Vydal jsem se tedy z Hammerfallu, přes Wetlands, tunelama do Loch Modan a kolem jezera Loch do Badlands. Celou cestu si mě nikdo nevšiml, kromě poslední části v Badlands. Zde jsem se stal terčem skupinky "alíků", která nemilosrdně lovila každého probíhajícího horďáka. Nejdřív jsem nechápal, proč mě takhle důsledně napadají. Později mi konečně došlo, o co tu jde. Ve skalách podél cesty do kempu Kargath se občas objevují elementálové, ze kterých padá Elemental Earth, velmi potřebná a vzácná ingredience na výrobu různých věcí, která se prodává na aukci za 4 goldy. Když šli konečně "alíci" spát, tak jsem z těch elementálů získal 4 tyto esence a taky jsem se konečně probojoval k levelu 40.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/WetlandsM.jpg
   Sláva, prodal jsem na aukci snad během 10 minut všechny 4 Elemental Earth, což mi vyneslo 16 goldů a moje konto se navýšilo na 58 goldů. To by mohlo na mounta stačit. Vrátil jsem se, se slavnostním pocitem, jako čerstvý level 40, do Bloodhoof Village, že zde utratím většinu peněz. Taurenské kodo stálo 9 goldů, ale trenér chtěl za první rank ježdění na mountech neskutečných 81 goldů. Cože? Kde na to všichni vzali? No nic, mám vylepšený Aspect of the Cheetah, takže neběhám úplně pomalu a budu s tím muset ještě nějakou dobu vydržet, než si dovolím osedlat kodo.

13 Naposledy upravil: Radegast (2017-12-02 21:47:08)

Re: Krkounův deník

Kapitola 13 - Setkání s Draenei


   Život po 40. levelu jsem zahájil velkou poutí z kempu Grom'gol na sever přes Duskwood a Deadwind Pass do Swamp of Sorrows. Čekal jsem, že kemp Stonard bude klíčová horďácká základna, ale v podstatě tu nic není. Není tu například Stable Master, není tu obchodník s náboji a ani tu vlastně není moc questů. Ale nějaké tu jsou.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Swamp1M.jpg
   Opět jsem absolvoval jeden potápěčský quest, v jezeře Pool of Tears, v jehož středu se nachází dungeon Temple of Atal'Hakkar. V seznamu questů je označený jako elitní. Záhy jsem pochopil proč. Jezero totiž hlídají elitní draci s levelem 43. Setkání s nimi končí po pár vteřinách smrtí. Nakonec se mi podařilo kolem jednoho strážce nepozorovaně proklouznout a ponořit se do kalných vod jezera. Nejdřív jsem vůbec nevěděl, co mám vlastně sbírat, protože na dně nebylo vůbec nic. Až po nějaké době a mnoha ponorech, jsem konečně našel jeden Atal'ai Artifact. Pak už to šlo lépe, objevil jsem místa, kde se tyto věci objevují a plaval střídavě od jednoho ke druhému. Konečně jsem měl všechny a mohl se vynořit. Draka na břehu jsem obelstil trikem s Feign Death. Zabil mi sice peta, ale přestal mě pronásledovat.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Swamp3M.jpg
   V severní části země jsem získal zabitím postavy Noboru the Cudgel jeho kyj, a otevřel klasický quest na doručení kyje k šéfovi vesničky, těchto podivných humanoidů. Ano, podivných. Jakoby ani nepocházeli z Azerothu. Bližším studiem jsem zjistil, že jsou to zmutovaní Draenei, kteří se sem dostali po prvním otevření Temného portálu. Takže Draenei byli ve hře už před datadiskem TBC. Kromě zmutovaných Draenei se tu také objevili postupně dva alianční huntreři, kteří si mysleli, že s levelem 38 si můžou troufnout na level 40. Můžou, ale po doběhnutí ze hřbitova jsem jim to spočítal i s úroky. Jednomu po druhém. Dosažením levelu 40 jsem se v talentovém stromu Beast Master dopracoval totiž k vrcholovému talentu Bestial Wrath. Tento spell dokáže jednou za 5 minut peta tak rozčílit, že už nemusím dělat prakticky nic a protivník jde k zemi.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/KargathM.jpg
   Další questy ve Swamp of Sorrows jsou přístupné až od levelu 42, tak jsem si ještě na chvilku odskočil do Badlands. Zkoušel jsem najít ogra jménem Boss Tho'grun, který postupně obchází celou zemi. Dvakrát jsem našel jen jeho mrtvolu, tak jsem to vzdal. Připojil jsem se k jednomu warlockovi a pomáhal jsem mu splnit sbírací questy, které jsem už udělal dříve. V jednu chvíli řekl, že musí zpět do Khargatu a tak jsem běžel s ním. On jel na mountovi. Pak se zeptal, proč taky nemám mounta. Odpověděl jsem, že nemám dost peněz. Pak jsme ještě chvíli lovili různá zvířata, já poctivě stahoval kůže, a nakonec řekl, že musí jít. Jako odměnu, že jsem mu celkem dlouho pomáhal, mi dal 5 goldů. Nemusel mi je dávat, ale asi mu bylo líto, že nemám mounta.

   Cestou zpět do Swamp of Sorrows jsem to vzal oklikou přes Grom'gol, kde jsem si u tamního Stable mastera vyměnil peta. Chtěl jsem svého Rypáčka naučit další rank spellu Bite - Rank 6. Tím disponují pavouci nedaleko Stonardu. Chycení nového pavouka a naučení plánovaného spellu proběhlo bez problémů, jen jsem zase musel do Grom'golu, vyměnit peta a zase zpět do Stonardu na další questy.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Swamp4M.jpg
   Poslední část mého působení ve Swamp of Sorrows probíhala na východní straně bažin, kde je mořská pláž a početná populace murlocků. Musí se jich pro splnění několika questů zabít 10 od každého ze 4 druhů. To by bylo celkem jednoduché, kdyby se jednalo o 4 různé skupinky na 4 různých místech. Ale realita vypadá jinak. První druh jsou pěšáci, kteří jsou úplně všude. A zbývající tři druhy murlocků se poskrovnu objevují uprostřed skupin těch pěšáků. Takže je nutné zabít nejprve okolní pěšáky a pak se pustit do lovu toho jednotlivce co ještě chybí do sbírky. No byl jsem tam pěkně dlouho. V jednu chvíli jsem tam byl snad sám, takže nikdo neredukoval murločí populaci a bylo jich najednou tolik, že dostat se k nějakým speciálním bylo skoro nemožné. Po každém souboji jsem musel chvilku odpočívat, protože se na mě vrhali po dvou až třech a musel jsem použít všechno dostupné, abych přežil.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Swamp5M.jpg
   Nakonec jsem dostal i posledního chybějícího murlocka a vrátil se odevzdat questy. S překvapením jsem zjistil, že jsem tu udělal skoro level, díky štědrým odměnám v podobě zkušeností. Sice to bylo zdlouhavé, ale ne zas tak moc. Také proto, že tu nebyl žádný "alík" a nemusel jsem často běhat ze hřbitova. Více takových míst a level 60 bych měl za pár večerů.

14 Naposledy upravil: Radegast (2017-12-08 12:48:42)

Re: Krkounův deník

Kapitola 14 - Údolí škrtících ostnů

   Omlouvám se za kostrbatý překlad názvu země, kde se pokouším získat další zkušenosti. Stranglethorn Vale. Proslulá země, která je podobně, jako The Barrens, přeplněná hráči. Rozdíl je však v tom, že polovina hráčů vidí tu druhou polovinu jako úhlavního nepřítele. Tento nádherný tropický prales je sice pro postavy s levelem 30-45, což už samo o sobě je obrovské rozpětí, ale navíc se zde pohybují i hráči s levelem 60, kteří čekají na vytvoření skupiny do raidu Zul'Gurub.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/GromgolM.jpg
   Takže je asi jasné, že první, co každý v této zemi pozná, je umístění hřbitova. Zde jsou dokonce hřbitovy dva. Jeden při severním okraji země a druhý na jihu, vedle vchodu do Booty Bay. Ano, v této zemi jde především o world pvp a questy se dělají tak nějak ve volném čase, když není do čeho píchnout, praštit nebo střelit. Vypravit se třeba na pantery s tím, že to rychle udělám, odevzdám a vezmu další quest, je takřka nemyslitelné. V různých levelovacích průvodcích mají jejich autoři nadesignované ideální okruhy, jejichž dodržením se získá maximum zkušeností za strávený čas. PvP realita je zde ale diametrálně odlišná. Daleko nejvíce času totiž spotřebují cesty od hřbitova, k místu úmrtí. Opravdu není rozhodující, jestli je předpokládané místo dalšího questu hned vedle nebo se musí jít přes půl mapy. Čas strávený takovým cestováním je zanedbatelný.

   Další zvláštností je, že nejtěžší nebo nejzdlouhavější questy jsou právě ty obyčejné, sbírací. Úkoly, jako třeba zabít elitního tygra jménem King Bangalash, jsou v podstatě velmi jednoduché, protože v místě, kde se vyskytují, vždy někdo čeká a vezme do party. Samotný boj je pak triviální a rychlý. Sbírací questy jsou zdlouhavé, protože zvířata nebo postavy se objevují zřídka a jsou ihned popraveny. Takže zde hráči bojují spíše mezi sebou. Dalším otravným a zdržujícím aspektem jsou soustavné allianční nájezdy na Grom'gol, případně opakované zabíjení horďáckého lítáka v Booty Bay.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Strangle1M.jpg
   Většina questů je zhruba ze tří skupin. Úkoly pro Hemeta Nesingwary, které vyvrcholí získáním hlavy již zmíněného tygra Bangalashe. Další skupinou jsou questy vedoucí do různých trollích zřícenin, které vrcholí genocidou obyvatelstva v rozvalinách chrámu Zul'Kunda. Třetím okruhem je pak dialog s piráty z frakce Bloodsail Buccaneers a jejich kapitány na lodích kotvících na opuštěné pláži, zezadu Booty Bay. Samotné questy se pak dělají různě na přeskáčku, prostě jak to jde. Pokud je v místě questu víc "alíků" než horďáků, je lepší zkusit jiný quest. Pokud je to naopak, vyplatí se zůstat i po splnění questu a aspoň chvilku pomáhat ostatním bránit místo aby se každý "alík" lekl přesily a zmizel.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Strangle2M.jpg
   Další zajímavostí této země je quest The Green Hills of Stranglethorn. O co jde? Jeden Hemetových pomocníků měl za úkol udělat korekturu v jeho stejnojmenném románu, ale stačil jeden poryv větru a stránky se mu rozletěly po celé zemi. Všechno už posbíral, ale chybí mu ještě 15 různých stránek. Odměnou za splnění je tučná dávka zkušeností, takže se opravdu vyplatí sbírat. Sice stránky zabírají hodně prostoru v báglech a také v bance, ale chybějící stránky se dají levně dokoupit na místní burze, která je jednotná pro obě frakce. Zde pak lze naopak celkem výhodně prodávat nepotřebné stránky.

   U burzy ve Vanille bych se chtěl ještě na chvilku zastavit. Mám na mysli tu hlavní, horďáckou, v hlavních městech. Prodává se tu snad úplně všechno. I věci, které jdou koupit běžně u obchodníků. Jestli to někdo koupí - možná ano. Rozdíl je také v tom, že trvání aukce se může nastavit na 2 nebo 8 nebo 24 hodin. Hodně věcí se tu prodává pouze za aukční cenu (není zadaná žádná odkupní cena). Hráči visí na aukci a zvyšují svoje nabídky až do konce aukce. Občas se stane, že někomu padne z nepřítele například modrá zbraň, kterou může takto chytře prodat za hezkých pár goldů. Chce to mít štěstí, aby se našli alespoň dva, kteří tu věc chtějí za každou cenu.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Strangle3M.jpg
   Já jsem si takto v předstihu nakoupil dvouruční sekeru, která má neskutečných 22 Agility a 38 DPS a pušku Guttbuster s 8 Agility a 26,1 DPS. Obě věci jsem mohl nasadit až po dosažení levelu 45. Jakmile čtyřicetpětka padla, mazal jsem z jatek ve Strangletrornu jak namydlený blesk. Sláva, další milník dosažen. A kupodivu moje konto dokonce o pár měďáků překročilo 90 goldů. Znalci či pozorní čtenáři určitě pochopí, co to znamená. Pro ostatní si nechám vysvětlení do příští kapitoly.

15 Naposledy upravil: Radegast (2017-12-13 22:50:49)

Re: Krkounův deník

Kapitola 15 - Obchodník za všechny prachy

   Tato kapitola se mi nepíše příliš lehce. Musím se totiž k něčemu přiznat. Nejsem takový borec, jakým bych asi měl být. Po návratu do Thunder Bluffu jsem s velkým očekáváním doběhl do banky, abych si konečně vyměnil zbraně. Bohužel sekeru jsem hledal marně. Prostě zmizela. No nezmizela. Měl jsem přeplněné bágly i banku a potřeboval jsem místo. Tak jsem se, v jednom zápalu boje, rozhodl prodat obchodníkovi jednoruční sekeru, co jsem měl v bance pro případ, že bych se chtěl učit jednoruční zbraně. Ale jako úplný začátečník a diletant jsem si spletl ikonky a prodal tu super sekeru s 22 agility. Když jsem to zjistil, bylo už pozdě i na "Buyback". Prostě byla pryč. A bylo mi to hrozně líto.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Litak1M.jpg
   Kupodivu se jedna taková objevila na aukci. Ale pouze za aukční cenu 5 goldů, s časem do konce 2-6 hodin. Dal jsem Bid. Za minutu se mi peníze vrátily do pošty, někdo si to taky hlídal a dal lepší Bid. Tak jsem letěl do aukce to napravit. Tentokrát už byl Bid za 6 goldů. A čas do konce aukce se změnil na 0-2 hodiny. Za chvíli jsem zase běžel pro peníze do pošty. Takhle jsem to ještě párkrát zopakoval. Můj poslední Bid za 11 goldů a nějaké drobné už nechal mého soupeře chladným. Nebo šel spát, protože bylo už hodně po půlnoci. Nejdřív jsem se lekl, že se mi v poště objevil zase vrácený Bid, ale konečně přišla ta sekera. Vyhrál jsem jí. Sice napodruhé, ale mám jí. Pak jsem ještě navštívil hunter trenéra, koupil nové spelly a taky nakoupil pár drobností pro Leatherworking (už mám level 230) a moje konto neutěšeně kleslo na 73 goldů. Tak ani tentokrát to ještě na mounta nebude. Ale to nevadí, s Aspect of the Cheetah, zlepšený talentem Pathfinding, běhám o 36% rychleji, což je sice o 24% pomaleji než na mountovi, ale dá se to.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/KraulM.jpg
   Nyní nastal ten pravý čas, abych získal pro svého peta Rypáka lepší skill Charge Rank 3. Od začátku má totiž Rank 1 a už dlouho může mít vyšší Rank. Tento skill mají a můžou mít pouze divočáci. Proč až nyní? Protože Rankem 3 se honosí pouze divočáci z dungeonu Razorfen Kraul. Jistě, mohl jsem tam jít už na nižším levelu s partou, ale představil jsem si, jak jim vysvětluju, že chci to prase chytit, ať na něj neútočí, ať na mě počkají, že si skočím vyměnit peta, atd. No prostě nakonec jsem si řekl, že bude lepší počkat a jít tam sám.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/AgamarM.jpg
   Jedná se o prase jménem Agam’ar, což určitě bude jeden z potomků velkého Agamaggana. Tento polobůh v podobě obrovského prasete, položil svůj život ve Válce prastarých. Bojoval do posledního dechu i se samotným Mannorothem, který ho nakonec zabil, ale jeho oběť nebyla marná. Zaměstnal Plamennou legii natolik, že poskytl Malfurionovi dostatek času, aby mohl zhatit rituál u Studny věčnosti, který měl na Azeroth přivést Sargerase. Agamaggan padl právě v jižní části Barrens, a jeho tělo obrostlo charakteristickými trnovými liánami. Tak vznikly dungeony Razorfen Kraul a Razorfen Down.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Rypak1M.jpg
   Vyměnil jsem si u Stable Mastera pety, a vzal jsem si pavouka ze Swamp of Sorrows. Lítákem do Camp Taurajo a pak pěšky na jih Barrens. Před vchodem do Razorfen Kraul stálo několik elitních Quilboarů s levelem 27. Dali docela zabrat, ale padali. Bez peta bych to dával jen obtížně. Díky pavoučku! Najednou se sem připletl nějaký paladin s levelem 33 a začal ty elitní prasolidi taky kosit. Opravdu jsem ho nechtěl zabít, když mi vlastně pomáhal. Ale mám ovládání uzpůsobené tak, že pohybem kolečka myši dopředu označím nejbližšího soupeře a pohybem kolečka dozadu mu dám Hunter’s Mark. Vzápětí dám klávesou Arcane Shot a pak přidám Serpent Sting. Toto jsem udělal v domnění, že mám za cíl Quilboara. Ale označil jsem paladina, protože stál trochu blíž. Jednou jsem vystřelil a on padnul. To byl tedy boj. Nevím, jak chtěl s tímhle porazit ty elitky.

   Uvnitř dungeonu jsem se musel probít přes několik skupinek a sejít na dno kaňonu, kde jsem konečně objevil svůj cíl - bojové prase Agam’ar. Rouzloučil jsem se s pavoukem a bez problémů chytil Agam’ara. Vypadá opravdu epicky! S tím bych se nestyděl chodit. Jediná nevýhoda je, že má level 26, takže bych s ním musel lítat několik dnů v nízkolevelových lokacích, abych ho dostal alespoň na úroveň, kde je teď Rypák. To se mi tedy moc nechce. Tak jsem se s ním prošel po Thousand Needles a počkal až mě naučí svůj skill Charge Rank 3 a uložil jsem ho do stáje pro nějaké budoucí použití. Rypáka jsem pak tento skill naučil a vydal se za novým dobrodružstvím.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Litak2M.jpg
   Další země, která se nabízela svým levelovým rozpětím byly opět bažiny, ale v Kalimdoru, jménem Dustwallow March. Po příchodu do ogřího kempu Brackenwall Village jsem si jako obvykle nabral questy (byly tu k dispozici jen dva) a vyrazil. Trochu mě znervózňovalo, že jsem vůbec nikoho nepotkal. Ale co, aspoň budu mít klid. Záhy jsem zjistil proč. V jižní části mapy, kam vedly všechny zadané questy byli samí elitní krokodýli a elitní draci. To vůbec nešlo udělat. Ani jednoho jsem nedal. Ani s těmi super zbraněmi. Trochu zklamaně jsem další pobyt v této zemi uznal za zbytečný. Ty elitky jsou tu zřejmě kvůli tomu, aby sem chodili pouze hráči schopní absolvovat budoucí raid Onyxia's Lair, ale proč tedy ty questy pro levely 45? Ano, přesně kvůli tomu tady nebyla živá duše. Tak jsem se vrátil k ogrům a přeletěl do Tanarisu.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun/Tanaris2M.jpg
   Ještě před přistáním u Gadgetzanu už mně přišlo kolem lítáka něco divného. Když jsem přistál a rozhlédl se, zjistil jsem, že je tu zem doslova pokrytá kostrami. Nedaleko stojící skupinka "alíků" se bavila zabíjením horďáků, kteří se marně snažili někam odletět. Lítáka také hned zabili, jakmile se oživil. Za chvilku jsem se k ležícím také připojil. Hřbitov je hned vedle města, takže doběhnout byla otázka okamžiku. Oživil jsem se a v tu chvíli jsem ležel znovu. Podruhé jsem oživil u Spirit Healera na hřbitově a rozhodl se tuto kapitolu ukončit. Po téměř 3 hodinách hraní s těmi super zbraněmi, jsem nezískal žádné zkušenosti ani peníze, stojím někde v poušti, se stále ještě čerstvým levelem  45, prakticky neschopen boje a vlastně nevím, co bude dál.

16 Naposledy upravil: Radegast (2017-12-27 18:09:13)

Re: Krkounův deník

Kapitola 16 - Kapesní Kodo

   Dnešní hrací den jsem zahájil v konečně klidném Gadgetzanu. Hráči obou frakcí se tu v hojném počtu prostě míjeli a tak jsem si zadal questy s tím, že vyrazím ještě do Steamwheedle portu pro další. To bych ani nebyl já, abych zas něco nevyvedl. Jeden quest jsem si nevzal a zapomněl proč. Tak jsem se vrátil a rychle klikl pravým tlačítkem na postavu. Ale v tu chvíli se mi před kurzor myši postavil jeden "alík". Já klikl na něj a nechtěně jsem do něj praštil. To uviděl jiný "alík" a začal do mě za to bušit. To uviděl jiný horďák a začal bušit do toho "alíka". Pak jsem umřel, doběhl ze hřbitova a nevěřil vlastním očím. Město se změnilo v battleground. Raději jsem se oživil za domem a nenápadně vypadl směrem na východ.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/Feralas1M.jpg
   Přístav Steamwheedle port již dnes neexistuje, protože byl po Calaclysmu kompletně zatopen. Kromě několika zadavatelů questů je tu také obchodník, který prodává spoustu zboží a také cooking  recept Undermine Clam Chowder. Je jediný na celém Azerothu, kdo tento recept prodává, ale má k dispozici jen jeden kus. Když ho někdo koupí, nemá už žádný a čeká se na obnovení. Já jsem to štěstí neměl a asi jsem nebyl sám, protože ti, kdo ten recept měli, ho prodávali na aukci i za 20 goldů.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/Feralas2M.jpg
   Pak jsem se přesunul do lokality Lost Rigger Cove. Jedná se o tajnou základnu pirátů "jižních moří", zezadu skalního masivu Caverns of Time, která je přístupná pouze průchodem ve skále. Je zde možné splnit hned několik questů na jednom místě. Měl jsem štěstí. Ihned po příchodu mě vzala do party čtveřice horďáků. Vymlátili jsme to rychle. Podařilo se nám splnit téměř všechny questy, včetně hlav všech pirátských šéfů. Chyběl mi už jen jeden quest, sesbírat 20 pirátských klobouků. To se mi už bohužel nepodařilo, protože přišla parta "alíků", a všechny nás pozabíjeli. Bylo to ze hřbitova celkem daleko. Navíc jsem byl zabit přímo uprostřed vesničky, takže jsem se nemohl nepozorovaně oživit. Když mě zabili podruhé, oživil jsem se na hřbitově, odevzdal splněné questy (v Gadgetzanu byl už klid), doběhl k lítákovi a odletěl pryč. Cíl: Feralas.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/Feralas3M.jpg
   Feralas se po Cataclysmu změnil jen minimálně. Ve velké taurenské základně Camp Mojache jsem objevil také trenéra vyšší úrovně Leatherworkingu. Naučil jsem se další recepty a jednoduchá výroba Rugged Leather z Thick Leather mě vynesla až na úroveň 250. Úkoly zde nejsou kupodivu nijak složité ani obtížné. Také musím poznamenat, že po dlouhé době zde vidím jen samé horďáky. Konečně klid. Tento zelený prales je úplným balzámem na duši. Užíval jsem si Feralas od začátku do konce. Nesplnil jsem pouze escort quest Homing Robot OOX-22/FE. Robot mi samozřejmě padl, ale v jeskyni Yetiu jsem nepotkal žádného horďáka a sám jsem to dělat nechtěl. Naopak se tu objevila skupinka "alíků", tak jsem radši zmizel. Několik questů jsem pak letěl odevzdat do Orgrimmaru a zlomil jsem level 47. Feralas mi tedy dal skoro dva levely a ani jednou jsem neumřel. Fakt nekecám. Nevím, kde je ve Feralasu hřbitov. Nakonec jsem ještě zaskočil pokecat s "Warchiefem" Thrallem. Víte kde je ve Vanille jeho budova?
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/ThrallM.jpg
   S čerstvou 47. jsem se vrátil do Thunder Bluffu, prodal nějaké věci a světe div se: Na mém kontě se skvělo krásné žluté číslo 95. Tentokrát už na jistotu jsem seběhl do Bloodhoof Village, koupil Riding za 81 goldů a šedé kodo za 9 goldů. Ihned jsem nasedl a zkoušel jak jede a jak vypadá. Nevýhodou je, že koupený mount stále překáží v batohu. Sběratelské menu bylo přidáno až později. Prostě pokud chci jezdit, musím ho mít stále u sebe. Někteří mají v batohu vlka, raptora nebo dokonce koně. Ale my Taureni máme v báglu rovnou celé kodo. Jinak samozřejmě skvělý pocit. Mám konečně mounta. Na levelu 47! Už mě nikdo nebude zpomalovat, když mám nasazený Aspect of the Cheetah. Takže spokojenost. Jen pro zajímavost, na levelu 60 si můžu koupit rychlejšího mounta, ale celková cena je 900 goldů. to si zde asi dovolí jen málokdo. Všem se moje kodo líbí. Postavil jsem se s ním k poštovní schránce a všichni při pohledu na mě radostí vyskakují a obíhají mě, aby si mě prohlédli ze všech stran.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/KodoM.jpg

17 Naposledy upravil: Radegast (2017-12-27 18:11:00)

Re: Krkounův deník

Kapitola 17 - Lovec škorpionů

   Po úspěšném absolvování Feralasu a získání mounta jsem se vypravil zpět do Tanarisu. Otevřelo se tu několik nových questů. Vyrazil jsem na jihovýchod od Gadgetzanu, splnit quest More Wastewander Justice. V dnes již zaplavené oblasti Waterspring Fields, se nachází několik věží, které čerpají vodu z hloubi země. Bohužel tyto zdroje obsadili Wastewandeři, což jsou něco jako Nomádi, kteří nedodržují žádné zákony a berou si, co jim nepatří. Několikrát jsem měl při jejich likvidaci namále, ale ustál jsem to.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/Tanaris5M.jpg
   Po odevzdání tohoto questu jsem prodal přebytečné věci, abych si uvolnil bágly. Zjistil jsem, že mi také padly ze zabitých Wastewanderů hned čtyři recepty. Byly to kupodivu aktuální Leatherworkingové recepty a toto zjištění mi poněkud změnilo původní plány. Recepty byly totiž na výrobu mailového setu pro huntery, tedy pro mě a přesně na můj level. Dalším studiem jsem zjistil, že tento set se skládá z celkem sedmi věcí. Odletěl jsem do Thunder Bluffu a na aukci jsem dokoupil, za pár drobných, zbývající tři recepty. Výroba všech součástí setu je celkem jednoduchá, jen musím získat celkem 80 kůží ze škorpionů. Tyto speciální kůže nepadají ze zabitých škorpionů, ale musí se použít skinning. A bohužel nepadnou z každého skinnovaného škorpiona. I přesto jsem se rozhodl, že to martirium podstoupím.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/Tanaris6M.jpg
   Po Tanarisu běhá opravdu velké množství škorpionů. Musel jsem jich zabít hodně přes 100, možná skoro 200. Když jsem se dostal do oblasti nějakého questu, splnil jsem ho také. Mimo jiné jsem v oblasti Thistleshrub Valley lovil elementály, abych z nich získal speciální žlázu. Tuto žlázu chtěl po mě goblin Marin Noggenfogger, protože z ní umí připravit nápoj, kterým konečně uhasí svou žízeň. Bohužel žláza docela dlouho nepadla. Naštěstí tu bylo se mnou pár spoluhráčů, kteří chtěli to samé, tak jsme kosili jednoho elementála za druhým. A taky "alíky", pokud se tu nějaký ukázal. Já jsem na elementály slabý, protože proti jedu ze Serpent Stingu jsou imunní, tak mě pomoc přišla vhod. Nakonec nám žláza pro žíznivého goblina padla a rozutekli jsme se zase do pouště.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/Tanaris7M.jpg
   Konečně jsem potřebný počet kůží získal a všechny věci vyrobil. Úroveň Leatherworkingu se posunula na 257 a já si konečně mohl svůj nový outfit obléknout. Musím konstatovat, že několikadenní snaha nebyla marná. Vypadám konečně jako drsný lovec, před kterým se klaní celý Azeroth. Moje situace se rapidně zlepšila. Mám konečně koupeného mounta, mám super zbraně na svůj level a také super brnění přesně na svůj level. Lepší už to snad být nemůže. Poprvé za celou svou cestu od levelu 1 se mohu postavit sobě rovným a pokud náhodou prohraju, tak jen vinou své neschopnosti, protože všechny věci, skilly a ranky mám na maximální možné úrovni. Dokonce i level postavy se posunul na krásných 49. Kdo z vás tohle měl? Berte v úvahu, že jsem začínal s nulou v kapse a je to jediná postava na tomto vanilkovém serveru!
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/Krkoun1M.jpg

18 Naposledy upravil: Radegast (2017-12-30 23:23:41)

Re: Krkounův deník

Kapitola 18 - Padesátka na krku

   Jakmile jsem se dostatečně pokochal svým novým škorpionským setem, rozhodl se vrátit ke svým původním plánům, tedy návštěvě vzdálené země Hinterlands. Tato země je opravdu daleko a opravdu špatně přístupná, zejména pro horďáky z Kalimdoru. Cestoval jsem vzducholodí do Undercity, pak lítákem do Tarren Millu a pak pěšky (myšleno na mountovi) k Durnholde Keep. Údolí, které začíná za pevností, spojuje Hillsbrad Foothills s Hinterlands.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/Hinter2M.jpg
   Hned u vstupu do Hinterlands se majestátně tyčí Aerie Peak, základna Wildhammerských trpaslíků. Zde není radno příliš dlouho okounět. Pokračoval jsem směrem na východ, převážně po cestě a pak jen tak lesem do místa, kde jsem tušil strmou pěšinu na pobřeží. Pěšinu jsem bohužel neobjevil. Musel jsem se několikrát zbavovat nepříjemných vlků, kteří útočí ze skrytu a navíc naloží nepříjemný 3-minutový debuff. Pak jsem si vzpomněl, že se dolů na pobřeží můžu dostat také skokem z vodopádu místní říčky. To jsem udělal, kousek uplaval, prošel stádem želv, a byl jsem konečně na místě. V trollí vesnici Revantusk Village.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/Hinter3M.jpg
   Čekalo mě zde hned několik úkolů. Je pravda, že questy v této zemi jsou propojeny s některými questy v Tanarisu a ve Feralasu, resp. zadavatelé questů jsou v jiné zemi, než v té, kde se pak quest plní. Takže to vypadá, že jsem nebyl ve Feralasu naposledy. Nejprve jsem vyřešil všechny problémy na pobřeží. Převážně se týkaly místních želv, které se přemnožily. Jejich šéfku Gammeritu jsme zvládli ve dvou. Severněji je potom opuštěný ostrůvek, kde si pomatený troll Lard zapomněl svůj piknikový košík s obědem. Našel jsem ho celkem rychle, ale nečekaně z něj vyskočili hned tři rarášci, na které jsem sám nestačil. Naštěstí hned někdo přišel, takže rarášci padli.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/Hinter9M.jpg
   Cestu nahoru do hlavní části Hinterlands jsem odspodu objevil hned. Teď už je mi jasné, kudy se musí jít. Nechápu, jak jsem to mohl nahoře přehlédnout. V Hinterlandském lese je docela živo. Žijí tu již zmínění vlci, divoké bojové sovy a také griffoni, které si zkrotili Wildhammerští trpaslíci a utvořili tak velmi nepříjemnou jednotku, která potrápila protivníky v každé válce. Dále zde žijí také vysocí elfové v Quel'Danil Lodge a další dva kmeny trollů, které jsou ale nepřátelské vůči hordě. Jedná se o kmeny Vilebranch, který sídlí v tzv. outdoor dungeonu Jintha'Alor a pak ještě kmen Whitebark, který okupuje ruiny malých chrámů různě po lese.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/Hinter10M.jpg
   Lítal jsem po Hinterlands celý večer, byl jsem i v několika partách. Nejzajímavější byla parta, která se chystala na zabití královny pavouků, Shadry. Já jsem jim sice psal, že na tohle ještě zdaleka nemám (Shadra je level 55 Elite) a skutečně nás napoprvé ve třech pozabíjela. Ale napodruhé přibyl ještě jeden hráč (asi healer) a fakt jsme jí dali. A navíc jsem krátce poté dosáhl levelu 50. Sláva! Už mi zbývá jen 10 levelů, na dosažení ultimátní šedesátky. Ovšem pravda je, že to bude těch deset nejsložitějších levelů.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/Hinter11M.jpg

19 Naposledy upravil: Radegast (2018-01-04 13:01:43)

Re: Krkounův deník

Kapitola 19 - Horďáci nejsou žádná ořezávátka

   Jsem stále v Hinterlands. Dosáhl jsem sice level 50, ale zbylo mi tu ještě pár úkolů a je to sem skutečně daleko, tak proto s návratem do Thunder Bluffu ještě otálím. Všiml jsem si, že mám zadané  nějaké questy od Leatherworking trenéra z Feralasu. Chce po mě vyrobit pár věcí, za které mi dá nové recepty a pár zkušeností. No vlastně je to dohromady celý set, tedy vlastně dva sety, protože každou věc chce dvakrát. Potřebuju k tomu nasbírat mnoho želvích šupin. Tyto šupiny jdou získat z hinterlandských želv skinováním. Jako správný 50-ti levelový mazák jsem si vždy našel dobráka, který ty želvy zabíjí pro quest a nemá skinning. Pak stačilo za ním chodit a jen skinnovat. A pokud zapomněl "vylootovat", tak ho upozornit hláškou "loot please". Ne, kecám, taky jsem jim pomáhal zabíjet, aby to měli rychlejší.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/Hinter1M.jpg
   Jednu z těhle hinterlandských želv jsem si také chytil. Umí totiž Bite Rank 7, který jsem chtěl naučit svého peta Rypáka. Pak ještě existuje Bite Rank 8, ale ten umí pouze vlci (nebo jsou to psi?) z Blackrock Spire, kam se pravděpodobně nepodívám. I když, kdo ví. Zatím se ale spokojím s Rankem 7. Želvu jsem chytil napoprvé, ale zjistil jsem, že pro ní nemám žádné krmení. Musel jsem ve vesnici nakoupit od místního trenéra Fishingu čerstvé ryby. Vykrmil jsem jí a běžel zase mezi želvy. Ochotně zabíjela své sestry, ale z té její "želví" rychlosti jsem trošku rostl. Není nad Rypákův Charge. Tento unikátní skill dělá z divokých prasat super pety, právě na takovéto rychlé zabíjení slabších protivníků. Když mě konečně želva naučila Bite Rank 8, rychle jsem jí běžel vrátit do stáje. Jo a musel jsem si před tím koupit další slot, abych nemusel vyhodit Agamara z Razorfen Kraul.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/Hinter4M.jpg
   Potřeboval jsem ještě získat pár želvích šupin, když náhle a nečekaně se mi zjevil jako cíl nějaký "alík". Opravdu nechtěně jsem do něj střelil, asi 7x. Prostě když začnu, už nemůžu přestat. Asi ho to naštvalo, protože mi to chtěl vrátit zblízka. Ale nestačil už doběhnout. Zřejmě to nebyl nejlepší tah, protože po chvíli si přivedl kamaráda s levelem 60 a lehnul jsem si zase já. Bídáci, copak tady na pobřeží pohledávají! Tohle je odjakživa území hordy! Asi to slyšeli, protože jsem viděl, jak uhánějí pěšinkou nahoru, jako by jim za patama hořelo. Báli se pomsty.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/Hinter5M.jpg
   Vydal jsem se ještě jednou nahoru do lesa, abych splnil poslední dávku questů. Většinu času jsem strávil okolo elfské základny Quel'Danil Lodge. Nejprve jsem je likvidoval sám, a měl jsem párkrát namále. Tedy jednou mi dokonce z toho "namále" do "wipe" pomohl jeden přičinlivý "alík". Ale pak jsem narazil na taurena šamana a pak se přidal ještě ork warrior, takže to šlo velmi rychle a dokonce jsme zvládli i escort quest, na osvobození trolla Rin'ji.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/Hinter6M.jpg
   Po odevzdání všech questů jsem dosáhl levelu 51 a to mě ještě čekala poslední sladká tečka v podobě questu The Final Message to the Wildhammer. Měl jsem nasbírat 10 dlouhých pírek z místních griffonů, nalepit je na kopí a to zabodnout do země, poblíž centrální studny, uprostřed allianční vesnice Aerie Peak, jako varování, že horďáci nejsou žádná ořezávátka. Trochu jsem se bál, přece jenom to bylo nepřátelské území a jako tauren a navíc hunter jsem snadným cílem. Ale opak byl pravdou. Dorazil jsem na místo, zapíchl kopí a nikdo tam nebyl. Buď jsem si vybral chvíli, kdy byli strážci zabití nebo zrovna seděli v hospodě. Tak jsem si tam ještě zatancoval a když mě konečně kdosi zmerčil, stačil jsem ještě naskočit na kodo a zmizet.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/Hinter8M.jpg

20 Naposledy upravil: Radegast (2018-01-09 10:09:29)

Re: Krkounův deník

Kapitola 20 - Sedm duší horských obrů

   Vrátil jsem se do Feralasu, abych dokončil několik questů. Mezi nejzajímavější patří nepochybně serie questů od Witch Doctor Uzer'i. Tento proslulý alchymista vytváří lektvary z tzv. muisek, což jsou duše tvorů, kteří zemřeli násilnou smrtí. Alliance, diky nočním elfům, pracuje se silami muisek už dávno a on se snaží, aby Horda měla tyto síly také k dispozici. Vybavil mě proto speciální nádobou, do které jsem nejprve v Hinterlands chytal duše divokých sov. Nyní zpět ve Feralasu jsem musel nejprve chytit duše hyppogriffů, potom duše malých magických dráčků, dále duše chodících stromů a nakonec duše horských obrů. Horští obři sídlí v severozápadní části Feralasu. Tento závěrečný quest od Witch Doctor Uzer'i je označen jako elitní. Než jsem se tam dostal, splnil jsem cestou několik dalších questů. Navštívil jsem, v této oblasti, jeskyni yettiu a trochu déle jsem strávil u harpyjí.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/MojacheM.jpg
   Cestou jsem vlastně nikoho nepotkal, až na jednoho "alíka" huntera, který na mě čekal za stromem a popravil mě dřív, než jsem stačil zjistit, odkud vlastně střílí. No nic naplat, i ve Feralasu jsem zjistil, kde je hřbitov. Nedaleko vchodu do dungeonu Dire Maul. Bylo to od hřbitova celkem daleko, tak jsem si už dával pozor, ale "alík" byl už někde pryč. Konečně jsem dorazil k horským obrům. Popisek u questu nelhal. Byly to skutečně elitky s levelem 49. Za normálních okolností bych se prostě otočil a quest nedělal. Ale nedalo mi to. Mám přece super zbraně a brnění. Zkusil jsem tedy jednoho obra udolat. No, dal jsem ho, ale zachránil mě fakt, že poté, co mi zabil peta, neběžel ke mně, ale začal po mě házet kameny, což jsem tak, tak přežil a mohl mu do konce nakládat plnou palbou. Běžel jsem chytit jeho duši a oživit peta. Po chvíli jsem byl připraven na dalšího obra. I toho jsem dostal. Třetí obr byl ale kritický. Nedával jsem pozor a zaútočil zřejmě na jejich šéfa, který měl level 50. To fakt nešlo. Po doběhnutí ze hřbitova, jsem si už dával pozor na koho útočím. Nakonec jsem jich opravdu zabil 7. Stálo mě to mnoho masa a lahviček na manu, ale splnil jsem sólo elitní oranžový quest na vanille, což je myslím dobrý úspěch.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/Feralas8M.jpg
   Když jsem od obrů odcházel, přiběhl jeden ork warlock a zaútočil hned na jednoho obra. Říkal jsem si: kamaráde, to si měl přijít před půl hodinou. Pomohl jsem mu toho prvního zabít, ale pak jsem se mu omluvil a odešel. To by bylo ještě nadlouho. Po návratu do Camp Mojache jsem odevzdal questy a ještě chvilku strávil výrobou těch věcí, pro Leatherworking trenéra. Spočítal jsem si to všechno naštěstí dobře a spotřeboval jsem téměř celou zásobu kůží. Ale bylo za to pár navýšení levelu LW a hlavně hromada zkušeností.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/Feralas9M.jpg
   Další země, kterou jsem navštívil, byla Blasted Lands. Podle informací zde žijí prasata, která mají skill Charge 5. Letěl jsem tedy vzducholodí do Gromgolu, kde jsem si vyměnil pety a vzal si želvu z Hinterlands. Tušil jsem, že díky pevnosti Nethergarde Keep, to bude území převážně pro "alíky", ale skutečnost předčila mé očekávání. Na rozdíl od klidného Feralasu, jsem zde potkával smrt téměř na každém kroku. Cestou ze Swamp od Sorrows jsem si u vchodu do Blasted Lands zadal několik questů, ale to nešlo vůbec plnit. Pár zvířat jsem sice zabil, ale zhruba tolikrát jsem byl taky zabit nějakým "alíkem".
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/Feralas4M.jpg
   Prase, které jsem hledal se objevovalo pouze na jediném místě a bylo terčem neustálého zabíjení, protože z něj padal předmět na quest. Ale nakonec se mi podařilo najít chvilku, kdy se objevilo a nikdo nebyl okolo. Chytil jsem ho a s ním potom splnil aspoň jeden quest. Běžel jsem ho rychle odevzdat, ale bohužel na level 52 to ještě nestačilo. Naštěstí se ve Stonardu objevil nový quest do murločí jeskyné. Vydal jsem se tam a měl jsem štěstí, protože už tady operovala skupinka horďáků. Jeskyně byla rychle vymlácená, včetně šéfa, a po návratu do Stonardu jsem konečně zažil opojný záblesk, který znamenal, že jsem získal level 52.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun2/PortalM.jpg

21 Naposledy upravil: Radegast (2018-01-11 13:20:02)

Re: Krkounův deník

Kapitola 21 - Spalující roklina

   Doufám, že vám nedalo moc práce odhalit, kterou že roklinu mám na mysli. Ano, uhodli jste správně. Další pokračování se bude týkat Searing Gorge. Tato země byla dříve přístupná pouze od jihu, přes Blackrock Mountain a nebo pro šikovné zlodějíčky z řad trpaslíků, kteří dokázali otevřít zámek v chodbě od Loch Modan. Ale v době vanilly Horda objevila průsmyk z Badlands, kterým se dá do Spalující rokliny dostat poměrně pohodlně. A tudy jsem prošel taky já. Říkal jsem si, jak mohla vzniknout uprostřed zeleného kontinentu taková vyprahlá a nehostinná pustina?
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun3/Searing4M.jpg
   Zhruba před 300 lety zde došlo k tzv. Válce tří kladiv, válce mezi městy Ironforge, Grim Batol a Thaurissan. Poslední jmenované město bylo již téměř poraženo, ale v poslední chvíli se jim podařilo vyvolat démona, který jim měl pomoci, skoro prohranou válku, vyhrát. Ale bohužel si hráli se silami, kterým nerozuměli. Z démona se vyklubal samotný Ragnaros, sluha starých bohů, který byl uvězněn Titány při zrodu Azerothu. Jeho příchod provázela obrovská sopečná exploze, která zničila celé město a veškerý život v okolí a vytvořila stále aktivní vulkán Blackrock Mountain. Okolní kráter se pak rozdělil na jižní část s ruinami města Thaurissan, kterým se od té doby začalo říkat Burning steps, a na severní část, pojmenovanou Searing Gorge, které dala název obrovská puklina plná lávy.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun3/Searing3M.jpg
   Ale dost už minulosti a pojďme zpět ke žhavé současnosti. Trpaslíci z klanu Dark Iron z bývalého města Thaurissan jsou teď plně ovládáni Ragnarosem, až na malou skupinku, která se mu vzepřela. Ti si říkají Thorium Brotherhood a sídlí na kopci Thorium point, severně od pukliny. Spory mezi Alliancí a Hordou jsou jim tak nějak volné, takže si tu především "alíci" dělají co chtějí. Neustále zabíjejí horďáckého lítáka a když někdo, jako já, trochu déle čte zadání questů, tak je taky popraven. Zbabělci. Ale v roklině, při plnění questů, moc neútočí, tak se dá i soustředit na questové cíle. Jeden z počátečních questů, The Flawless Flame, jsem dlouho nemohl splnit. Šlo o to, získat pouhá 4 plamenná srdce z všudypřítomných ohnivých elementálů. Dlouho mi nepadlo ani jedno, až jsem se musel podívat, jestli nedělám nějakou chybu. Prostě to byla smůla, protože najednou mi z následujících třech elementálů padla 3 srdce. A po chvíli to čtvrté. Díky tomu se otevřela poměrně bohatá questová linie, která opět končila elitním questem. Ale ten jsem tentokrát vynechal.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun3/Searing2M.jpg
   Několikrát jsem se taky odvážil do pukliny. Je zde několik  různých vchodů, pater a také výtah. Na vyvýšeném balkónu jsem konečně objevil vrchního dozorce Maltoria. Napoprvé jsem byl při získávání jeho hlavy neúspěšný. Je to elite level 50 a má otravného sluhu. Pak ale přišel troll shaman a společně jsme ho zvládli. Přešli jsme pak ještě do dalšího patra, kde žijí incendosauři. Zde jsem plně využil svou schopnost stopování a přivedl celou partu neomylně, podle ukazatele na minimapě, k živému incendosaurovi.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun3/Searing1M.jpg
   Další zajímavostí v této zemi je záchod. Záchod, který zadává quest. Dalo by se to tak říct, ale ve skutečnosti to je bývalý příslušník klanu Dark Iron, který zběhl a schovává se uvnitř. Nechce toho moc. Chce jenom zredukovat počty geologů, kteří pracují na vykopávkách v okolí a navíc chce 15 kousků hedvábného plátna. Podezírám ho, že má trochu panské zvyky, protože my obyčejní taureni používáme na záchodě obyčejný papír. Pak mi poradil, že jeden známý z Gadgetzanu shání několik ztracených věcí a když mu je všechny donesu, bohatě se mi odmění. Jednu z těch věcí mi rovnou podstrčil pod dveřmi. Byla to kniha. Pak musím ještě pro něco do Swamp of Sorrows a pak ještě do Duswallow March. Tam půjdu později. Odevzdal jsem ostatní splněné questy a rovnou padl bez nějakých okolků level 53.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun3/Blackrock1M.jpg

22 Naposledy upravil: Radegast (2018-01-15 19:21:29)

Re: Krkounův deník

Kapitola 22 - Vítejte v Jurském parku

   Tuto zemi rozhodně nesmíte vynechat. Setkáte se tu s raptory, dimetrodony, pterodaktyly, stegosaury a můžete potkat i tyranosaura. Kromě toho tu žije kolonie goril a kolonie hmyzu a mezi tím vším se procházejí rostliny jako z románu Den triffidů. Vítejte v Azerothském "Jurském parku" v Un'Goro Crateru.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun3/Ungoro8M.jpg
   Na rozdíl od Blackrock Mountain je tento kráter o mnoho let starší. Vlastně ani nikdo neví jak a kdy vznikl. Prostě tu byl vždycky. Je možné zde nalézt důkazy o působení Titánů. Na každé světové straně se na okraji kráteru nachází tajemné sloupy, které se nepodobají žádným stavbám známých ras a civilizací. Někteří objevitelé na nich dokonce našli tajemné nápisy v neznámém jazyce. Je možné, že zde Titáni instalovali tyto sloupy, aby utvořily jakousi magickou hráz, která brání rozšiřování panství starého boha jménem C'Thun, sídlícího v nedalekém Silithusu ve městě Ahn'Qiraj. Na jižní straně kráteru však došlo ke zničení sloupu a záhy se zde také objevila kolonie C'Thunových hmyzích bojovníků. Různě po celém kráteru se také nacházejí energetické krystaly ve čtyřech barvách. Jejich energie a jejich barevné kombinace nějak souvisí s funkcí tajemných sloupů, ale nikdo zatím tu souvislost neobjevil.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun3/Ungoro3M.jpg
   Na severní straně je jeskyně, kde jsou tyto krystaly ve velkém množství a u vchodu do této jeskyně vznikl kemp Marshal's Refuge, kde jsou zadavatelé questů, líták a jeden obchodník. Jak už jsem předeslal, zvířat a různých dalších tvorů je zde opravdu hodně. Někdy je těžké mezi nimi jen nepozorovaně projít. Další zvláštností je, že zde nejsou žádné cesty, takže každý cestuje, jak mu to zrovna vyjde. Díky absenci cest a ještě díky tomu, že se zde nenachází žádný dungeon, se pvp situace v kráteru nijak nevyhrocuje. S napadením od "alíků" jsem se setkal pouze v jeskyni u goril a v samotném kempu, ale to byla spíše výjimka. Sám jsem také nikoho nenapadal, protože jsem se plně soustředil na questy, které s mým levelem 53, šly dělat poměrně snadno.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun3/Ungoro9M.jpg
   Do jeskyně u goril vede hned několik questů, z nichž stěžejní je escort gorily A-me 01. Musí se jí ale před tím donést mithrillové pouzdro. To jsem si předem zakoupil na aukci. Teprve při třetí návštěvě této jeskyně jsem měl štěstí a gorila zde byla. Před tím, jí vždy někdo escortoval. Odevzdal jsem jí pouzdro a chvilku počkal, jestli mi někdo nepřijde na pomoc s escortem. Nikdo nepřišel a tak jsem to risknul sólo a po několika tvrdých bojích s místními gorilami a následně s elementály, kteří nás přepadli po cestě, jsem jí bezpečně dovedl až k majiteli.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun3/Ungoro5M.jpg
   Další zajímavé questy se odehrávaly také v místě těch tajemných sloupů, které jakoby hlídali letající pterodaktylové. Zajímavé byly v tom, že napadený pterodaktyl umí vystrašit peta a tím ho na čas vyřadit z boje. Vyzkoušel jsem si velmi intenzivně hunterskou techniku kitování, která se hodí také při každém pvp souboji. Navštívil jsem také jíž zmíněnou hmyzí kolonii, kde jsem pátral po jejich královně. Ale tento quest jsem nakonec vzdal, protože byl příliš náročný. Vyvolání královny předchází několik vln hmyzích bojovníků, které jsem sám nezvládl. I přesto jsem po splnění všech ostatních questů dosáhl levelu 54. Díky Jurský parku! Určitě se sem ještě vrátím, protože jsem vlastně nedělal žádné úkoly uprostřed kráteru na té lávové hoře.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun3/Ungoro6M.jpg

23 Naposledy upravil: Radegast (2018-01-20 23:06:13)

Re: Krkounův deník

Kapitola 23 - Říše královny Azshary

   Historie země, kterou jsem nyní navštívil, je na rozdíl od Un'goro Crateru, známá a mnohokrát popsaná. Patří totiž k základní dějové linii, od které se odvíjí celý příběh Warcraftu. Co se to tu vlastně stalo? Nápovědu i z praktickou zkušeností dává samozřejmě také aktuální datadisk Legion. Azshara, Aszuna i Suramar byly před 10 tisíci lety součástí největšího elfského města Zin-Azshari. V tomto městě se také nacházela Studna Věčnosti, která byla hlavním magickým zdrojem elfů. Právě zde došlo k největší katastrofě, kterou tento svět poznal.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun3/Azshara1M.jpg
   Azeroth se tehdy sestával z jednoho kontinentu, nazývaného také Starý Kalimdor. Elfská civilizace byla na svém vrcholu. Marnivá královna Azshara nabádala své vyvolené ke stále většímu využívání magie ze Studny Věčnosti. Svět začal být tak dokonalý, že to ucítil i padlý titán Sargeras, ukrytý někde hluboko ve vesmíru, a rozhodl se Azeroth zničit. Pod vidinou slíbené neomezené moci nařídila královna Azshara vytvořit přímo ve Studni Věčnosti portál, kterým začali vstoupovat na Azeroth démoni z Plamenné legie. Naproti tomu se uskupila armáda, sestávající z ostatních elfů, draků a polobohů, a vypukla tzv. Válka prastarých.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun3/Azshara4M.jpg
   Už se zdálo, že je vše ztraceno a Azeroth padne, avšak elf Malfurion Stormrage se odhodlal k radikálnímu řešení, kterým bylo zničení Studny Věčnosti. Nakonec se mu to podařilo, ale za cenu toho, že elfové přišli o svůj zdroj magie. Spolu se zničením Studny však došlo k implozi, která zapříčinila obrovskou katastrofu, po které se střední část starého Kalimdoru propadla na mořské dno a ze zbývajících částí vznikly nové kontinenty Northrend, Eastern Kingdoms, Pandaria, Broken Isles a další ostrovy, jak je známe dnes. Uprostřed toho všeho se vytvořil obrovský vodní vír Maelstrom, který není nic jiného, než pozůstatky bývalé Studny Věčnosti.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun3/Azshara3M.jpg
   Azshara byla v časech Vanilly zabarvená do podzimu a v podstatě opuštěná. Po událostech v Cataclysmu však celou Azsharu kolonizavali noví spojenci Hordy, Goblini a podle mě tím Azshara ztratila svou poetickou tvář. Questy zde nejsou nijak složité, pokud sem tedy jdete s levelem 54, jako já. Na tuhý odpor jsem narazil pouze u skupinky elfů u Talassian Base Camp. Tito elfové se dokáží léčit a taky umí v případě nouze přivolat na pomoc kolegy. Naštěstí jsem zde měl pouze za úkol najít bednu s ukradenými předměty. A podruhé naštěstí, se jedna bedna objevovala mimo jejich tábor a tak stačilo jen chvilku počkat až se znovu objevila a bylo to vlastně bez boje.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun3/Azshara2M.jpg
   Trochu déle jsem strávil s hunterským questem, kde jsem měl získat dva neporušené jelení parohy. Těch jelenů jsem zabil snad 100 a nepadl ani jeden. Tak jsem to vzdal a šel spát. Druhý den padly oba parohy z prvních dvou jelenů. Tak už to prostě v tom wowku chodí, vždyť to znáte. Nakonec jsem ještě splnil doručovací questy do několika měst a po návratu do Azshary, jsem získal zkušenosti, které přesáhly až přes level 55. Pak jsem se ještě vydal na pobřeží mezi nagy, abych naplnil 4 lahvičky ve 4 různých mořských jezírcích. Mimochodem nagy jsou vlastně bývalí vyvolení elfové, které královna Azshara zachránila před utonutím. Výměnou za bezvýhradnou oddanost Starému bohu Neptulonovi, získali vyvolení elfové nová těla, schopná žít ve vodě i na souši.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun3/Azshara5M.jpg

24 Naposledy upravil: Radegast (2018-01-26 10:34:11)

Re: Krkounův deník

Kapitola 24 - Otrávený les

   Z Azshary jsem přeletěl do Splintertree Post. Chtěl jsem využít zdejší pohostinnosti a doplnit zásoby. Bohužel zde neměli lepší náboje. Rozhodl jsem se, že to risknu a se zbytkem nábojů proběhnu Felwoodem, najdu horďácký kemp Bloodvenom Post, kde si označím lítáka a pak se rozhodnu, co dál. Fakt je, že orientace ve Felwoodu je celkem snadná. Stačí běžet po cestě a neminout odbočku ke kempu. Avšak ouha. Odbočka tam nebyla a ani žádná pěšina. Běhal jsem zmateně okolo zelené řeky Bloodvenom River a nakonec jsem se pověsil na jednoho kolegu a ten mě do kempu přivedl. Musí se dvakrát přebrodit řeka a opravdu sem žádná pěšina nevede. Naštěstí tu je obchodník, který prodává ty dobré náboje, tak jsem mohl záhy pokračovat v plnění questů.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun3/Felwood1M.jpg
   Questy se točí zejména okolo zdejší nákazy a její příčině. Kdysi se zde nacházela jedna z největších druidských svatyní. Druidi sem chodili meditovat a vstupovat do Smaragdového snu. Bohužel jen do té doby, než svatyni objevil ork Fel'dan se svými kumpány ze Stínové rady. Ano je to stále ta stejná Stínová rada, kterou vytvořil Gul'dan. Po jeho smrti se vedení rady na Azerothu ujal právě Fel'dan. A moc se s tím nepáral. Vtrhl do svatyně, spící druidy pozabíjel, vytvořil zde hlavní sídlo Stínové rady, a dal mu jméno Jaedenar (po svém eredarském vzoru Kil'jaedenovi). A pravděpodobně zkomolením jeho jména vznikl i název země (Fel'dan's Wood, zkráceně Felwood).
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun3/Felwood3M.jpg
   Fel'dan však zašel ve své zrůdné činnosti ještě mnohem dál. Ze zabitých druidů stvořil zombie, které si zachovaly většinu svých druidských znalostí o přírodě. Avšak nově je uplatňovaly destrukčním způsobem. Nakazily podzemní vodu, otrávily stromy, trávu i zvířata. Divoké šelmy se, v důsledku nedostatku stravy, začaly požírat navzájem. Skupině druidů z Cenarion Circle se sice podařilo zabránit šíření nákazy na jih do Ashenvale a na sever do Moonglade, ale bohužel se jim nepodařilo zabránit mírné nákaze v Darkshore, kterou způsobila odtékající řeka Bloodvenom river.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun3/Felwood4M.jpg
   Po splnění questů, týkajících se především zabíjení zdejších nakažených obyvatel, zejména všudypřítomných slimáků, jsem byl vysílán ke zdejším otráveným studním, abych získal vzorky vody. Kromě studny před Jaedenarem jsem musel také získat vzorek vody ze studny v Ruins of Constellas, obývané satyry. Následně jsem se sem vrátil ještě jednou, protože mě Winna Hazzard požádala, abych do zdejší otrávené studny namočil její kotě. Všimla si totiž, že po požití otrávené vody, kotě poněkud zesílilo. Po namočení do té studny se z kotěte stal tygr, s velmi unikátními zeleno-žlutými pruhy. Vzpomněl jsem si, že tento quest šel splnit na ofi s datadiskem WotLK pouze pokud jsem jako hunter nejprve "dismissnul" peta. Zde s tímto questem nebyly žádné potíže. Naprosto s přehledem jsem doběhl se dvěma pety a navíc dosáhl levelu 56.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun3/Felwood6M.jpg
   Další eventualitou, kterou nikdo ve Felwoodu nemine, jsou furbolgové. Nachází se zde klan zkorumpovaných, ve vesnicích Deadwood a Felpaw a  "hodných", v jeskyni Timbermaw hold, která vede na sever do Moonglade a na východ do Winterspring. No, oni ti hodní jsou nejprve taky zlí. Proto, aby přestali útočit se musí reputace s Timbermaw Hold dostat z úrovně hostile, alespoň na úroveň unfriendly. To obnáší strávit ve vesnicích Deadwood a Felpaw celkem dost času, při redukci jejich počtů. Naštěstí se dá reputace upravovat i přinášením několika druhů upomínkových předmětů, které vypadávají ze zabitých zkorumpovaných furbolgů. Nakonec jsem tunelem úspěšně prošel a navštívil nejprve Moonglade a následně Winterspring.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun3/Felwood5M.jpg

25 Naposledy upravil: Radegast (2018-02-02 16:34:52)

Re: Krkounův deník

Kapitola 25 - Spáchal jsem sebevraždu

   Tuto kapitolu začínám ve Winterspringu. Ale musím předeslat, že následující expení bude spíše o cestování. Většina zdejších questů se plní v jiné zemi a naopak zadavatelé questů pro Winterspring jsou ve Felwoodu, Ratchetu, Feralasu nebo v Un'Goro Crateru. Ve vesnici Everlook jsem narazil na goblinku jménem Umi Rumplesnicker. Tato poněkud zakomplexovaná dáma si posteskla, že všichni přátelé už něco dokázali, a ona pořád nic. Ale má to vymyšlené. Sestrojí mechanického yettiho, který její přátele aspoň vystraší. Potřebovala k tomu 10 kůží z yettiho, potom dva parohy ("jenom" dva parohy! ale já s tím strávil dva večery) a yetti byl hotový. Měl jsem s ním obejít několik jejích přátel, různě po světě, a zkusit je vystrašit. Což se mi povedlo a tak jsem od ní dostal toho mechanického yettiho jako dárek.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun4/Winterspring4M.jpg
   Na další dámu, tentokrát trpaslici Donova Snowden, odkazoval rozsáhlý quest, který začal v Un'Goro Crateru, kde jsem tehdy našel v potopeném vraku loďky batoh z kompasem, mapou a poznámkami. Tyto věci jsem odevzdal zmatenému goblinovi jménem Linken. Ten si nemohl vzpomenout co mi to chtěl říct a tak mě poslal za Donovou do Winterspringu. Donova chtěla nejprve vyřešit problémy se zkorumpovanými furbolgy a pak mě poslala do Feralasu za týpkem, který umí vyrobit Videre Elixir. Hlavní přísada pro výrobu elixíru, rostlina Evoroot, se nacházela v nedalekých nepřístupných ruinách. Asi bych to bez nápovědy nevyřešil, ale vzpomněl jsem si, že toto je jeden z mála úkolů ve Wowku, kde je potřeba trocha té arkádové zručnosti. Zídka se dala v jednom místě šikovně přeskočit. Donova mě následně poslala do Tanarisu, abych vypítím elixíru spáchal na tamním hřbitově sebevraždu. Pak jsem si konečně jako duch mohl promluvit s postavou, která mě poradila, že pod jedním náhrobním kamenem se nachází meč, který vrátí gnomovi Linkenovi paměť.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun4/Winterspring2M.jpg
   Poměrně zdlouhavá byla také série úkolů od orka jménem Trull Faibane z Bloodvenom Post ve Felwoodu. Poslal mě do Winterspringu abych pobil několik bojových sov. Když jsem to splnil, poslal mě pobít jiný druh sov a takto celkem 4krát. Spolu s tím jsem také splnil další podobné questy, týkající se medvědů, tygrů a chimer. Zabil jsem také elitního medvěda Ursiuse. Na elitní chiméru Brumerana jsem však už neměl. Absolvoval jsem ještě pár jednodušších, spíše průzkumných questů a tím jsem měl v podstatě Winterspring hotový.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun4/Winterspring5M.jpg
   Zbýval mi ještě jeden rozdělaný dlouhodobý úkol. V Undercity v Apothecariu jsem před časem zahájil spolupráci s chemikem Fuely. Zabýval se poměrně zajímavým výzkumem. Domníval se, že nákaza ve Felwoodu by se dala porazit nebo aspoň zmírnit tím, že se zde vypustí čistí, nezkažení slimáci. Potřeboval ale pro svůj výzkum důkazy a vzorky. Nasbíral jsem mu tedy cca 30 vzorků ze slimáků v Un'Goro a 30 vzorků ze slimáků z Felwoodu. Ve speciálně upravené chemické aparatuře jsem pak vybíral 5 nejlepších vzorků z každé země. Fuely pak z těchto vzorků vyrobil substanci, která se dokázala po vylití na zem zhmotnit do nového slimáka. Měl jsem za úkol tuto substanci vypustit na čistého slimáka v Un'Goro a donést zpět vzorek toho, co vzniklo, když se do sebe subsance a čistý slimák zakousli. Odcestoval jsem tedy do Un'Goro Crateru, ale bohužel se mi to nepovedlo a žádný použitelný vzorek nevznikl. Nevím, kde jsem udělal chybu, ale vypadá to, že musím zpět do Undercity pro novou substanci.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun4/Ungoro10M.jpg
   V Un'Goro Crateru jsem ještě chvíli zůstal a dodělal jeden z posledních zdejších questů. Vybaven "nejmodernějším" teploměrem jsem měl za úkol najít místo s nejvyšší teplotou. To je samozřejmě někde v lokalitě Fire Plume Ridge, uprostřed kráteru. Vyšplhal jsem až na vrchol té lávové hory. Cestou jsem jednou umřel, protože zdejší elementálové jsou vážně dotěrní. Nahoře jsem rychle změřil teplotu a utekl před elementálským elitním bossem, kterého vyhnal z jeskyně nějaký agilní "alík". Později jsem zjistil, že zmatený gnom Linken si konečně vzpomněl proč je tam, kde je. Chtěl porazit právě tohoto bosse jménem Blazerunner v závěrečném questu této dlouhé questové linie. Já jsem to odmítl a raději jsem vyrazil do poslední neprobádané země v Kalimdoru, do Silithusu. Ale nic moc jsem zde nedělal, protože tu bylo celkem přeplněno. Skupinky i jednotlivci, "alíci" i horďáci se připravovali na nově otevřený raid Ahn'Qiraj. Sice jsem měl zrovna čerstvý level 58, ale kolem byly samé šedesátky. Takže jsem splnil doručovací quest, označil posledního lítáka a odletěl pryč.
https://img.czechmade.net/files/Radegast/Krkoun4/Silithus1M.jpg